Platy pedagogů jsou nedůstojné. Často si musí přivydělávat druhou prací, upozorňuje předseda odborového svazu

Na třinácti fakultách českých vysokých škol proběhla stávková pohotovost vyhlášená Vysokoškolským odborovým svazem. Cílem akce s názvem Hodina pravdy bylo upozornit na nízké platy univerzitních učitelů. Jaký byl program protestu? Proč se současná situace týká především humanitních a společenskovědních oborů? A jaké jsou požadavky akademiků? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal historik a předseda odborového svazu Petr Baierl.

Chcete upozornit na nedůstojné podmínky vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. V čem jsou nedůstojné?

V odměňování. Na některých fakultách - a nejen na filozofických a společenskovědních, patří tam třeba fakulty zdravotnických studií či umělecké školy - jsou mzdové podmínky velmi špatné a každý týden nám kvůli penězům hrozí odchod lidí do jiného sektoru.

Ti, co zůstávají, se nějakým způsobem snaží, mají vedlejší příjmy z jiných činností. Například kolegyně z plzeňské fakulty, která působí jako odborná asistentka na katedře germanistiky, mluví tedy perfektně německy a vede odborné práce, bere 29800 korun hrubého. Zároveň je soudní překladatelkou, tím dorovnává mzdu. Vedlejší přivýdělky a další aktivity ale samozřejmě souvisí s tím, že se snižuje kvalita pedagogické nebo vědecké činnosti, protože máte ještě jiné starosti.

Čtěte také

Proč jste se zaměřili jen na humanitní a sociálněvědní fakulty? Podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové se problém s odměnami netýká jen humanitních oborů.

Ano, týká se celého vysokého školství. To je podfinancované již několik let. V roce 2009 byl podíl na HDP vysokého školství 0,6 procent, minulý rok to bylo 0,45 procent, což je v dnešní době, když se to přepočte, rozdíl asi 10 miliard. To je na vzdělávací činnost, a to tam opravdu chybí.

Některé fakulty mají větší možnosti v rámci grantů, mohou publikovat v prestižních časopisech a jsou za to náležitě ohodnoceni. U humanitních a uměleckých oborů jsou granty nižší.

Fakulty, které mají větší možnosti ohledně vědy a výzkumu, si získají větší granty, mohou publikovat v prestižních časopisech a jsou za to náležitě ohodnoceni Metodikou 2017+, dotují vzdělávací činnost z peněz na vědu. U humanitních a uměleckých oborů granty jsou, ale nižší. Publikování v některých prestižních zahraničních časopisech je velice složité, protože lokální archeologické výzkumy nikoho v Anglii moc nezajímají.

Čtěte také

Mimo jiné žádáte zrovnoprávnění tarifů mezd mezi jednotlivými obory na vysokých školách. Můžete to vysvětlit?

Na některých vysokých školách je tzv. klouzavý tarif, kdy máte určitou částku a můžete dostat mzdu až do nějaké částky. A samozřejmě ty bohatší školy mohou dát docentovi, který by mohl mít například 60 tisíc, tu nejvyšší částku, kdežto ty nejchudší dají tu nejnižší, protože na to nemají prostředky.

Tím vznikají velké rozdíly a to je třeba nějakým způsobem změnit. Proto deklarujeme v našem usnesení, že podporujeme nejen děkany filozofických fakult a jejich požadavky, ale zároveň podporujeme navyšování rozpočtu vysokých škol a změnu systému financování.

Malé obory potřebujeme.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně k protestům přistoupila spíš symbolicky, protože brněnská fakulta má menší počet oborů než třeba pražská. Nevypisuje ty drahé pro pár studujících, takže ušetří a drží platy vyučujících výš. Neměly by fakulty víc přemýšlet právě nad tím, co si mohou dovolit?

Je to úžasná myšlenka, ale my potřebujeme ty malé obory. Nemůžeme přece zrušit například obor mongolistiky. Diskutovalo se to na setkání se zástupci jednotlivých asociací děkanů fakult a bude se hledat nějaká cesta těchto prostředků, ale my říkáme, že je třeba nejprve dát tomu nějaký obrázek a peníze, a pak můžeme řešit tyto věci.

Asociace děkanů filozofických fakult vyčíslila, že by podfinancované fakulty měly letos dostat skoro půldruhé miliardy korun, aby se situace stabilizovala. Víte, z čeho vychází takový propočet?

Ano, to včera deklarovala Radka Wildová. Je to přesně spočítáno dle určitých postupů a je to 1,4 miliardy korun, která by měla nějakým způsobem situaci stabilizovat. Ministerstvo říká, že 500 milionů už jsme dostali v letošním rozpočtu, což je pravda, takže se tedy jedná o částku 900 milionů.

Co je tzv. záchranný příspěvek na některé univerzitní obory? A jak lze řešit nedůstojnou situaci doktorandů? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.