Plastická Maska za maskou

19. červen 2011

Doteky víry

The Plastic People of the Universe v Národním divadle|foto: www.plasticpeople.eu

O skupině Plastic People jsme v našem hudebním okénku mluvili naposledy v souvislosti s Pašijemi – donedávna asi nejduchovnější motiv v jejich hudbě a textech. Více než před rokem se však objevila nahrávka s názvem Maska za maskou, na kterém se opět objevují texty Vratislava Brabence podobného ražení jako v pašijovém příběhu. Brabenec i přes všechny své životní peripetie a sympatie s přírodními národy nezapře celoživotní inspiraci Biblí a svá studia , kdy jako spolužák Svatopluka Karáska bojoval s profesory na evangelické teologické fakultě. Jeho existenciální úvahy na CD Maska za maskou otevírá text Marie vstávej, který je jakoby vystřižený z Buberových chasidských příběhů.

Na poslední plastické desce mě nejvíc zaujala autorská dvojice Eva Turnová a Vratislav Brabenec. Skladby Pojď, Smrt a Pod křížem zůstaly ženy patří k těm nejlepším. Právě pro svou jemnost jak v hudbě tak i v textu. A pod křížem zůstaly ženy je vlastně pokračováním pašijového příběhu. Brabenec tu vyzvedává úlohu žen v hodinách utrpení Boha. Všichni se rozprchli, jen ženy zůstaly. Vychutnejme si toto nádherné plastické podobenství a naloďme se spolu s ním na Noemovu archu plnou písniček se kterými se dá přežít i potopa.