Dlouho jsem si myslela, že medicinální houby patří jen do Číny. Máme je ale i v českých lesích, říká Monika Čechová Golasovská

Kdy vás začaly bavit houby?

O dětství jsem s rodiči chodila na houby, protože jsem vyrůstala pod Beskydami. Beskydy nebo nedaleké Slovensko byly místem našich častých výletů za houbami – hlavně za těmi, které pak končily v kuchyni. Sušily se, vařily a maminka třeba nakládala václavky nakyselo. Moje první zkušenost s houbami tedy byla úplně obyčejná – jejich sběr a využití v kuchyni.

Čtěte také

Na aplikace s AI se při sběru hub nespoléhejte. Houbař musí umět pojmenovat všechny houby v košíku, upozorňuje mykolog

Zajímavé je, že jsme doma neměli žádný atlas hub. Rodiče mě učili poznávací znaky podle toho, co se naučili od svých rodičů. Bylo to takové předávání znalostí z generace na generaci. Vlastně šlo o úplně běžné houbaření – vždyť se také říká, že houby jsou maso chudých.

Nikdy jste se nespletli?

Ne, naštěstí ne. Když si rodiče nebyli jistí, houbu nakousli, aby zjistili, co to udělá, a pak ji vyplivli.

Vás zajímají i celoroční dřevokazné houby. Možná bychom si mohli myslet, že je to jedna dřevomorka vedle druhé, ale není to pravda.

Ne, není to pravda. Sama jsem si ale kdysi také myslela. Když se vrátím do dětství, pamatuju si houby, které rostly na zetlelých kmenech nebo na pařezech. Ptala jsem se maminky, co je to za houbu a proč ji nesbíráme, a ona mi řekla: „To je choroš, ten se nesbírá.“

Měla jsem tehdy spíš takovou dětskou, pohádkovou představu. Houby na mě působily magicky – představovala jsem si, že na nich v noci sedí víly jako na sedátkách nebo že po nich skáčou veverky. Zaujaly mě právě svou zvláštní podobou. Nikdy by mě nenapadlo, že se o ně budu nějak víc zajímat.

Čtěte také

Houby mají nejrůznější léčivé účinky, užívejte je jako prevenci, doporučuje mykolog

Před patnácti lety, když jsem studovala tradiční čínskou medicínu, jsem se dostala na stáž do Číny. Tam jsem poprvé viděla, že ve fytoterapii se nepoužívají jen byliny, ale také medicinální houby. Vůbec jsem tehdy netušila, že podobné houby rostou i u nás. Myslela jsem si, že jsou spojeny jen s Čínou, kde se pěstují nebo sbírají v lesích.

Když jsem se o ně ale začala zajímat hlouběji, protože mě fascinovaly jejich popisované účinky a začala jsem je spojovat s bylinkami, najednou jsem je začala objevovat i v našich lesích. Možná je to tak, že dokud na něco nezaměříte pozornost, vůbec to nevidíte. Jakmile se začnete o něco zajímat, začne se vám to najednou objevovat všude.

Na imunitu i proti zánětu

Moje první taková houba byla jidášovo ucho, boltcovitka bezová. Našla jsem ji na černém bezu. Bylo po dešti a byla krásně vidět. Opravdu to vypadalo jako ušatý strom.

Jaké účinky má takový troudnatec?

Troudnatec využívali už staří Slované. Tehdy samozřejmě ještě neměli ponětí o zdravotních benefitech, ale využívali ho třeba při rituálech nebo jako troud. Houbu nakrájeli na plátky, nasušili a pak používali k rozdělání ohně.

Stejně jako další dřevokazné houby, obsahuje i troudnatec řadu účinných a bioaktivních látek. Patří mezi ně především beta-glukany, což jsou polysacharidy, a také triterpenoidy a fenolické látky. Beta-glukany podporují stimulují imunitní systém, zatímco triterpenoidy mají silné protizánětlivé a imunomodulační účinky.

Čtěte také

„Kde to tleje, tam to žije.“ Čeští mikrobiologové objeví každý rok až dvacet nových hub. Některé mohou mít léčivé účinky

Tyto houby navíc rozkládají mrtvé dřevo anebo a organickou hmotu. Bez nich by vůbec vlastně nebyl les, nevznikal by úrodný humus. Nejenže tedy mají léčivé účinky, ale zároveň se starají o to, aby naše planeta byla zelená.

V knize Houbová terapie píšete, že růst hub se neřídí jen rytmem přírody – teplotou a vlhkostí, ale také tajnými signály, které si houby v podzemí vyměňují s kořeny stromů. Jak to funguje?

Možná to zní trochu kouzelně, ale je to tak. Když se řekne houba, většina z nás si představí jen to, co vidíme – klobouček a nožičku, které si dáme do košíku. To je ale jen malá část houby. Většina organismu je ukrytá v podzemí v podobě sítě jemných vláken, které se říká mycelium.

To se neustále větví a přizpůsobuje okolním podmínkám. Teď v létě třeba hledá více vláhy a zalézá ještě hlouběji pod půdu. Když má vhodné podmínky, nad zemí vyroste plodnice. Je to vlastně plod houbového těla podobně jako jablka na jabloni.

Mycelium navíc propojuje kořeny stromů a umožňuje jim předávat si mezi sebou informace. Když třeba jeden strom napadne škůdce, může prostřednictvím této podzemní sítě vyslat varovný signál ostatním stromům, aby se připravily. Nebo si stromy mohou pomáhat v době nedostatku vody – mohou si přes mycelium poslat vláhu. Funguje to jako takový podzemní internet nebo potrubí. Les je tedy díky houbám jeden propojený organismus.

Která medicinální houba prospívá zejména ženám? A jaké blahodárné účinky má muchomůrka červená? Poslechněte si celý rozhovor.