Plakátová válka v Berlíně

Východoberlínská čtvrť Prenzlauer Berg, zkráceně Prenzlberg, byla už za totality dosti výjimečná. Právě tady se uhnízdila alternativní východoněmecká kultura, pořádaly se ilegální koncerty, ve dvorech zdejších polorozpadlých domů se hrálo zakázané divadlo a tak podobně.

Hlavně v posledních letech se však čtvrť změnila k nepoznání. Fasády domů se zaskvěly v netušené kráse, pestrobarevné markýzy vrhají stín na hosty útulných kavárniček a restaurací a vozy východoněmecké provenience vystřídaly západoněmecké bouráky. Půlka Německa by tu chtěla bydlet. A o to vlastně jde.

Do Prenzlbergu se natáhly tisíce Švábů. Pozor, psáno s velkým "Š", tedy lidé z bohatého Švábska na jihozápadě Německa. Díky nim teď čtvrť vypadá opravdu šik, i když nájmy pravda stouply do nebetyčných výšin a počet drahých butiků spolehlivě převážil množství pekařství.

Tihle takzvaní "Neu-Berliner" - Novoberlíňané jsou už delší dobu trnem v oku jakési blíže nespecifikované skupinky, která teď bezmála celou čtvrť polepila tu méně tu více nenávistnými plakáty. "Jsme jeden národ a vy jste národ jiný," stojí na jednom ze slušnějších vzkazů podepsaných celkem výmluvně "Východní Berlín, 9. listopadu 2009".

Máme tu tedy 20 let od pádu berlínské zdi co do činění se střetem německých kultur?! Podle většiny lidí je celá kampaň, která začínala ve formě letáků ve schránkách se vzkazy typu "Táhněte Švábové" nebo "Šťastnou cestu domů", jedna velká pitomost. Přesto však tenhle problém, který západoberlínský bulvár Berliner Zeitung nazval "vnitroněmeckým rasismem", není radno podceňovat.

Nejspíš je to další variace na téma strachu z krádeže kusu vlastní identity, kterou část východních Němců vůči svým bratrům a sestrám ze západu pociťuje, jen trochu trapně vyjádřená. Autorů, kteří se na plakátech zapomněli podepsat, bych se rád zeptal na jedno: "Vážně byste chtěli, aby to tu vypadalo zase jako před rokem '89?"

Z Berlína Jiří Hošek, Český rozhlas