„Ani snad nepřejdu ulici, aby se někdo na něco nezeptal.“ Připomeňte si botanika Václava Větvičku jako hosta Lucie Výborné

Ředitelem Botanické zahrady v Praze Na Slupi byl v letech 1992 až 2007. Za 15 let se mu podařilo vrátit zahradě někdejší tvář (podle vlastního motta „Botanická zahrada je zelenou vizitkou Karlovy univerzity“), rozšířit ji o odpočinkové refugium, upravit exteriéry – a hlavně ideově navrhl a inicioval výstavbu nových tropických a subtropických skleníků (1996 až 2000).

Větvička byl i hybatelem toho, že se z 20. října stal Den stromů. V roce 2004 mu Akademie věd udělila medaili Vojtěcha Náprstka. V roce 2018 Větvička od prezidenta Miloše Zemana obdržel medaili Za zásluhy a o rok později dostal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, v letech 2007 až 2020 byl také vedoucím zámeckého parku ve Štiříně.

V květnu 2008 byl Václav Větvička hostem Radiožurnálu. S moderátorkou Lucií Výbornou mluvil o dopadech klimatických změn na flóru v Česku nebo o tom, jak si člověk váží toho, co mu poskytuje příroda.

Na otázku, jestli vůbec ještě vnímá svůj obor, když jde třeba po ulici, reagoval: „Naopak, je to nemoc z povolání. Jsem na tom asi hůř než lékaři, kteří nikdy nevidí zdravého člověka nebo špatně diagnostikovaného a hned by ordinovali. Tak toto je můj případ. Když vidím výsadby ve špatném stavu, tak to mě bere velmi. To je jedna stránka věci. Druhá stránka věci je taková, že jdu po ulici a ani snad nepřejdu, aby se někdo na něco nezeptal.“

V každém arboretu viděl rostlinu, která je nějakým způsobem dominantní. Například v Botanické zahradě to byl převisle rostoucí jinan (ginko biloba), samčí exemplář. „V zahradách, a třeba i v té naší botanické, roste strom, který se jmenuje metasekvoje čínská. To je strom, který byl považován za vyhynulý ve třetihorách. Ale v roce 1942 Číňané objevili celý porost ve střední Číně,“ doplnil botanik.

A lze ještě něco objevit v rostlinné říši v Česku? „Ve světě samozřejmě, u nás také. Třeba před lety můj kolega Kovanda objevil v Českém středohoří nový druh jeřábu, který nazval jeřáb český. A tento jeřáb český dodneška stojí v cestě výstavbě dálnice přes České středohoří. Dokud nenapěstujeme a nevysadíme sto jeřábů českých, tak dálnice nebude,“ věřil Václav Větvička.

Proč se vlastně nestal loutkářem? Poslechněte si celý rozhovor.