Elektromobil se vyplatí, když máte kde nabíjet, říká expert a autor videoblogu Akcelerace Electric

Čtěte také

Ferrari jsou prodeje jedno, chtělo šokovat, tvrdí novinář. U luxusních aut vidí odklon od elektřiny

Kolik elektromobilů jste už otestoval?

Počet by se mohl možná pohybovat ve vyšších desítkách a celkově od roku 2021 jsem s nimi najel asi 400 tisíc kilometrů.

Jaký máte vztah k hybridům?

Měl jsem dokonce hybridní auto doma, plug-in hybrid, který jsem měl pět let. Trošku problém byl, že auto, když se připojil spalovací motor, tak už nedávalo takový smysl, jako když jezdilo potichu, na elektřinu s konstantním výkonem. Bylo to úplně o něčem jiném.

Klimatizace a baterie

Jak je na tom elektrické auto ve velkých vedrech?

Řekl bych, že spalovací a elektrické auto na tom bude podobně z hlediska působení záření na lak, gumy, na komponenty auta a především na interiér. U moderních elektrických aut je velká výhoda v tom, že mají určitou ochranu proti přehřátí kabiny a v naprostém tichu v zamčeném autě se sklopenými zrcátky začnou si ventilovat kabinu, začnou si kabinu ochlazovat samy od sebe, když jim to povolíte…

U moderních aut, která jsou vybavena tepelnými čerpadly a velmi vysoce účinnými klimatizačními jednotkami, se bavíme o tom, že při 30 stupních Celsia, řekněme za tři hodiny, auto vezme necelé čtyři procenta z baterie. To mám ověřeno v jednom ze svých videí – je to věc, která nám na cestě z Prahy do Ostravy sebere čtyři procenta baterie, jinými slovy nějakých 25 kilometrů dojezdu.

A jaký vliv mají venkovní teploty na samotnou baterii u elektromobilu?

Záleží na několika faktorech – jak výrobce baterii postaví, jaký tam má teplotní management, to znamená, jestli se baterie dokáže sama chladit. A pokud ano, tak ještě závisí na tom, v jakém stavu nabití auto je. Pokud bychom si vzali závěry ze Švédska, tak oni říkají: Nechte auto v Tunisku v 50 stupních Celsia na stoprocentní nabití, a po třech měsících se s ním můžete rozloučit z hlediska baterie.

Nejhorší kombinace je podchlazená baterie a malé nabití

Naopak, když jsou extrémní teploty do minusu, tak říkají: Můžete nechat auto v Norsku, ale nechte ho tam v pěti procentech nabití, tedy téměř vybité, a bude to také velký problém. Takže dá se říct, že ideální je udržovat stavy nabití do 80 procent, a pak si myslím, že nemají velká vedra žádný vliv.

Co je pro úložiště energie v autě horší období – extrémní vedra, nebo mrazy?

Myslím si, že horší jsou asi mrazy, baterie je podchlazená. A nejhorší kombinace je podchlazená baterie a malé nabití, tedy téměř vybitá baterie. A naopak, ve vedrech je to vysoké nabití a teplo.

Jak správně tedy nabíjet baterii elektromobilu s ohledem na životnost?

Máme tady akumulátorové vrtačky, mobilní telefony a podobně, které se chovají úplně jiným způsobem, byť mají chemii téměř podobnou. Mobilní telefony a vrtačky vybíjíme do nuly a nabíjíme do sta procent. Baterie elektromobilu v běžném provozu nepotřebuje žádný extrémně velký buffer od nuly do sta, ale můžete ji nabíjet od 20 do 55 procent, někdy do 65 procent, tudíž se pohybujete v bezpečné zóně, ve které se baterii daří nejlépe – nevybíjíte ji příliš, a nenabíjíte ji moc.

A je problém v tom, že lidé si vezmou dogmaticky, že baterie u jejich akumulátorové vrtačky vydržela maximálně dva roky, tudíž i v elektromobilu vydrží maximálně dva roky. Ale pomíjejí fakt, že se baterie nenabíjí do sta procent, a pomíjejí fakt, že tam je pokročilý termomanagement.

Největší mýty

Jaké mýty o elektrických autech stále přetrvávají?

Nikam nedojedu, baterie se mi vybije, nevím kdy, možná to bude někdy po cestě, a samozřejmě požáry. A když bych se vrátil k tomu základnímu mýtu „nevím, jestli dojedu, nevím, jestli tam bude volná nabíječka“, tak dneska se to výrazně mění. Řidič, který sedne do moderního elektromobilu, má k dispozici celou řadu údajů a dat o tom, jak dojede a s jakými procenty.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jakým autem jezdí konzervativec?

Když sednu do elektrického auta, jedu z Prahy do Ostravy a zadám Ostravu, tak mi to auto napíše: dojedeš tam s 25 procenty nabití baterie, tudíž budeš mít ještě 115 kilometrů použitelného dojezdu.

Druhá věc jsou nabíjecí stojany. Dnes je systém postavený na tom, že nabíjecí stanice online komunikují s elektromobilem, dávají informace, kolik stojanů je volných, kolik obsazených, kolik nefunkčních, dokonce kolik aut na nabíječku přijíždí a dalo si ji do navigace. Takže dnes máte naprosto jasnou informaci, když na nabíječku přijíždíte, s kolika procenty tam dojedete, jestli to bude volné, nebo obsazené.

Jakým tempem se u nás rozvíjí tato infrastruktura? Na západ od nás už jsou dobíjecí  doslova na každém kroku.

Musíme si uvědomit, že tady elektromobilita nemá signifikantní pozici, aby pro výrobce nabíjecích stanic a nadnárodní koncerny, například IONITY, dávalo smysl stanice stavět ve větším množství. Což je trošku paradoxní situace, protože my sice nemáme tak rozvinutou elektromobilitu, ale jsme tranzitní zemí…

Komu se v Česku elektromobil dnes vyplatí, a komu spíš ne?

Vyplatí se těm, kteří předvídají své cesty, kteří mají kde nabíjet… Tam, kde můžete nabíjet, tam, kde máte rodinný dům, dokonce nějakou fotovoltaickou elektrárnu, tak se to určitě vyplatí. Ale je tady jeden háček, a to je nájezd. Když nájezdy jsou minimální, tak je velmi těžké investovat peníze do takového drahého auta, abyste najel pět až deset tisíc kilometrů ročně. 

Jaké jsou výhody a nevýhody elektromobilů? Poslechněte si celý rozhovor.