Petra Vrtbovská
Pouze v Česku dnes žije přibližně šest tisíc pěstounských rodin. Zdá se vám to dost? Ve světle faktu, že pěstounskou péči by v současnosti potřebovalo kolem 20 tisíc dětí, už číslo šest tisíc nezní ani zdaleka tak optimisticky. Také na to v rozhovoru s Lucií Výbornou upozornila Petra Vrtbovská, zakladatelka organizace NATAMA zabývající se pěstounskou péčí.
Představte si, že od jeho nejútlejšího věku vychováváte dítě, vybudujete si vzájemný vztah – a po několika letech jste nuceni se ho vzdát. I tak může vypadat pěstounská péče. „Je třeba si uvědomit, že pěstounská péče slouží potřebám dítěte, nikoliv potřebám jeho pěstounské rodiny,“ upozorňuje Petra Vrtbovská.
Svá slova demonstruje na konkrétním příkladu. „Vyléčí-li se například drogově závislá biologická maminka dítěte, může si jej vzít zpět do péče. Toto musí být vždy upřednostněno před potřebami pěstounské rodiny,“ vysvětluje.
Pěstounští rodiče tak již od počátku musí být srozuměni se skutečností, že dítě, které vychovávají, není dítětem pro ně. „Vztah mezi pěstounem a dítětem musí být vřelý a láskyplný – ale musí postrádat posesivní složka ve stylu ‚tohle je mé dítě‘,“ říká Petra Vrtbovská.
Jako byste dočasně pečovali o dítě své sestřenice – a až se vaše sestřenice uzdraví, bude si jej moct vzít zpět. Tak nějak si můžete představit podstatu pěstounské péče. Je zřejmé, že nejde o nic jednoduchého. A co víc. Kromě psychické síly musí být potenciální pěstounský rodič vybaven i dalšími vlastnostmi.
Potřebuje-li totiž běžné dítě standardně schopného rodiče, pak dítě, které potřebuje pěstounskou péči, vyžaduje dokonce takzvaného super-rodiče. Jak takový super-rodič musí vypadat? Také na to se Lucie Výborná Petry Vrtbovské zeptala. Padly však i další dotazy týkající se například SOS vesniček nebo toho, jak dítě prožívá přechod z pěstounské rodiny do své cílové rodiny.
Záznam celého rozhovoru s Petrou Vrtbovskou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
První poločas 1:0, druhý 0:5. Špatné jaro FC Vratimov rozjelo jednu z největších fotbalových kauz v Česku
-
Britskému premiérovi hrozí vzpoura. Starmer je z vítěze správcem úpadku, popisuje politoložka
-
Klempíř neví, jak má vypadat novela. Je úplně mimo, říká expertka k návrhu o změně financování ČT a ČRo
-
Do Česka míří pacient s rizikem nakázy ebolou. Veřejnost neohrozí, říká Vojtěch





