Kvůli válce na Blízkém východě se na Ukrajinu trochu zapomnělo. Pro Evropu to je příležitost

Podle unijní velvyslankyně v Kyjevě Kataríny Mathernové, se kterou autorka Bruselských chlebíčků Jana Karasová mluvila na konferenci Globsec, připravil americký útok na Írán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o jednu z jeho zbraní – schopnost komunikace. Svět se totiž začal o Ukrajinu zajímat výrazně méně.

Čtěte také

Filip Nerad: Evropa stojí před volbou stát se hráčem, nebo být jen hřištěm

Cesta ukrajinského prezidenta na Blízký východ ale podle ní nebyla jen snaha získat si opět pozornost. Šlo také o pokus omezit využívání některých typů zbraní, které Ukrajina nutně potřebuje. Největší zájem má Kyjev o rakety do systémů Patriot, které blízkovýchodní země používaly proti íránským dronům. Ukrajina je nasazuje proti ruským balistickým raketám.

Druhý z hostů Bruselských chlebíčků, analytik Pavel Havlíček z AMO, upozorňuje, že se začátkem války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se také změnila míra zapojení americké administrativy do války na Ukrajině.

Pavel Havlíček|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

To je sice na jednu stranu pro Kyjev komplikace, protože americká pomoc je pro ukrajinskou armádu důležitá, může to ale podle něj mít také pozitivní dopad. Díky nižšímu zájmu o vyjednávání by se totiž do jednání o příměří mohla aktivněji zapojovat Evropa.

Čas hraje pro Ukrajinu?

Oba experti se shodují, že konflikt na Ukrajině se zatím ke svému konci neblíží, mění se ale situace na bojišti a její vnímání. Katarína Mathernová upozorňuje zejména na rostoucí počet útoků na civilisty. Těch podle ní výrazně přibývá, stále méně se ale o nich informuje.

Pavel Havlíček pak dodává, že se mění i to, jak je vnímaný možný výsledek konfliktu. Zatímco dříve se mluvilo o tom, že čas je na straně Ruska a Ukrajina není schopná vydržet dlouhotrvající konflikt, nyní se ukazuje pravý opak. Postup ruské armády se de facto zastavil a Ukrajina je stále schopnější zasahovat i ruské cíle, jako je například energetika.

Čtěte také

Polovinu nejdůležitější munice získala Ukrajina díky iniciativě Česka. Teď ale zásadně chybí peníze

Dobrým důkazem, jak se situace otáčí, je podle Havlíčka například ruská potíž uspořádat oslavy konce druhé světové války.

Ukrajina jako partner

Mění se i vnímání Ukrajiny z pohledu bezpečnosti. Zkušenosti z boje i konfliktu na Blízkém východě totiž mění Kyjev z pouhého příjemce vojenské pomoci na jejího vývozce. Ukrajinská armáda totiž má rozsáhlé zkušenosti s moderními taktikami i s obranou proti dronům, které mění dynamiku bojiště. Podle Pavla Havlíčka je tak v zájmu Evropy Ukrajinu podporovat a spolupracovat s ní.

Čtěte také

„Evropa se probudila, ale ještě nevstala z postele.“ Shuster a Sierakowski o budoucnosti kontinentu

Analytik AMO se domnívá, že sedmadvacítka proto bude i nadále aktivně Ukrajinu podporovat, a to také finančně. Nedávno se definitivně podařilo prosadit také rozsáhlou půjčku, z níž Kyjev plánuje dvě třetiny použít na obranu. Pokračují také snahy, aby mohla Ukrajina vstoupit do Evropské unie, což se částečně usnadnilo s koncem vlády Viktora Orbána v Maďarsku, který případný vstup blokoval.

Projeví se na vztazích mezi Ukrajinou a Evropskou unií nedávné zatčení Andrije Jermaka, jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Zelenského? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.