Petr Štádler popisuje robotickou chirurgii: S da Vincim se dostaneme do velmi nepřístupných oblastí

25. květen 2015

Robotickou chirurgii původně vyvinula americká armáda pro operace na dálku. Nyní se ale používá ve zdravotnictví a ke špičkovým odborníkům oboru patří Petr Štádler, primář Oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice Na Homolce. Při operacích je mu pravou rukou robot jménem da Vinci.

V roce 2000 byl robotický systém operace uvolněn do civilního sektoru a o dva roky byla provedena transatlantická operace. Pacient, kterému byl odstraněn žlučník, byl v New Yorku a chirurg ve francouzském Štrasburku. „Operace tímto způsobem je možná, ale velmi ekonomicky náročná,“ vysvětluje.

Jeho tým používá robotický systém přímo na operačním sále. „Preferuji, aby byl chirurg na sále, i když je od pacienta nějaké tři metry. U operačního stolu má také dva asistenty a vizuální kontakt s nimi je velmi důležitý,“ podotýká.

Ne všechny operace lze provádět roboticky. Po každém nálezu pacienta se musí zvolit potenciálně optimální chirurgický postup. A pokud je pacient vhodný pro robotický zákrok, tak začne vyjednávání s pojišťovnou. „Musíme požádat pojišťovnu, aby nám schválila proplacení robotického zákroku, protože to stále není v seznamu výkonů,“ upozorňuje.

Čtěte také


Při robotických operacích se používají desetimilimetrové trubičky zavedené například do pacientova břicha nebo hrudníku. V jedné trubičce je kamera, ve dvou jsou nástroje, další dvě trubičky se používají na cévní svorky. Jeden vstup je také pro asistenta, který je u operačního stolu a odsává krev nebo vyndává zbytek stehu.

A jaký je rozdíl mezi běžnou laparoskopií a robotickým systémem? „Pohyb pracovní koncové části je téměř 360 stupňů, což je výhodou, protože se dostáváme do všech úhlů a velmi nepřístupných oblastí, hluboko do pánve nebo vysoko za žaludek k tepnám,“ podotýká s tím, že rozdíl je v technice a pohyblivosti nástrojů.

Američané se nejdříve divili, pak je přijel učit

Rád vzpomíná na školení v Kalifornské univerzitě Irvine, kde se dostali do výborných laboratorních podmínek s možnostmi pro trénování. „Velmi se nám věnovali a ptali se, co se chceme učit, a my říkali: Budeme dělat cévní chirurgii, chceme dělat aortu,“ popisuje s tím, že se všichni divili, protože takové operace tam nikdo ještě nedělal.

Petr Štádler byl hostem moderátorky Lucie Výborné

Po trénování na prasátkách odjeli do Evropy, kde prodělali školení ve Francii na nebožtících, pak teprve začali v Praze operovat. „Když jsme udělali prvních 30 výkonů, tak nás z Ameriky bombardovali emaily, co to vlastně v Praze s da Vincim provádíme,“ usmívá se.

Ozvali se mu kolegové z Memphisu s tím, že mají robotický systém a zvažují o tom, že by začali dělat také cévní robotickou chirurgii. „Domluvili jsme se, že přijedu a že oni přepraví pacienta,“ vysvětluje. Protože se ale nestihly vyřídit formality, tak nakonec při operaci radil a lazerem ukazoval, co mají dělat.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchívu.

autor: prh
Spustit audio