Petr Ludwig: Kritické myšlení vede k lepšímu rozhodnutí
Každý den se na nás valí ohromné množství informací, pravdivých i nepravdivých, a je důležité rozpoznat, čemu věřit, nebo nevěřit. A kvůli tomu je nutné kritické myšlení a mediální gramotnost. Na svých přednáškách se tomu věnuje autor knihy o prokrastinaci a o kritickém myšlení Petr Ludwig.
„Měl by být nějaký základní předmět na základních i na středních školách. Na vysoké škole ekonomické jsme připravili předmět kritické myšlení, které je možné aplikovat na všechny obory,“ vysvětluje.
Kriticky myslet znamená i zpochybňovat, díky tomu ale člověk může činit lepší rozhodnutí, nevěřit věcem, které nejsou pravdivé, což je jedinou cestou, jak dobře přežít v informační době.
V budoucnu můžeme být, čímkoliv chceme, říká první lidský kyborg Kevin Warwick
Umíte si představit, že byste si do těla nechali zabudovat čip? Britský profesor kybernetiky Kevin Warwick do toho šel. Jako první na světě si tak vyzkoušel, jaké je stát se kyborgem. „Byl jsem první na světě, rizika tam byla,“ přiznává v rozhovoru s Lucií Výbornou.
A co je to Dunning-Krugerův efekt? Čím méně někdo něčemu rozumí, tím více je jistý svým názorem. Pokud se začne více vzdělávat, tak zjistí, že není vše černobílé – veškeré debaty, které se vedou na internetu, jsou spíše spektrum stupňů šedi. „Člověk zjistí, že experti si nejsou jistí skoro vůbec ničím, vědí, že nic nevědí,“ upozorňuje.
A protože kritické myšlení jde ruku v ruce s pokorou, tak se snaží lidi trochu zpokornět, uznat, že se mohou mýlit.
A věděli jste, že kritické myšlení lze i měřit? „Schopnost kriticky myslet nesouvisí s IQ, někdo může mít vysokou inteligenci, ale strašně malou racionalitu,“ uzavírá.
