Pavel Maurer se zamýšlí nad jmény a názvy v gastronomii. Skrývají nějaká poselství?

Fascinují mě potravinová jména. Abych to upřesnil – jsem okouzlen, když se někdo jmenuje Mlíkař, Slanina, Hruška nebo dokonce Vomáčka a dělají opravdu „na vážno“ do gastronomie. To přece nemůže být náhoda? Nedávno jsem třeba četl zásadní studii o vodě, kterou sepsal uznávaný hydrogeolog jmenující se jak jinak než profesor Vodomil.

Jistý pan Chmelař zase založil asi před 70 lety vynikající sekt poblíž zámku Radyně. Chmel sice není víno, ale že se jedná o alkoholický nápoj, o tom není pochyb. Pan Koláček, tak ten zase peče úžasný žitný chleba a další dobroty. Pan Vývrtka je pochopitelně původní profesí barman. No a třeba pan Ringla z Moravy dělá skvělé džemy ze slivoně blumy, lidově zvané ryngle. Asi v sobě máme jistá osudová poselství, která nám už nikdo neodpáře.

Čtěte také

S pohostinnými podniky je to někdy spíše hra slov a marketingu, ale uznejte, že mnohá jména leccos napoví. Třeba nonstop bar Briketa poblíž bývalých uhelných skladů, kde nevíte do poslední chvíle, odkud jednu slíznete!

Nebo hospoda U Chcípáka, a samozřejmě slavná hospoda s dlouhou otevírací dobou U Suchý Dásně či legendární podnik U vystřelenýho oka… Ty vás nikdy nezklamou. Pak jsou tu přitažlivá jména dalších gastronomických zařízení jako Postel, Techtle-Mechtle, Decentní Dýně, Můj šálek kávy či slavný brněnský Bar, který neexistuje nebo hospoda Na Stojáka, kde si fakt není kam sednout!

Některé podniky pak nabízejí určité témata k zamyšlení. Například vegetariánská restaurace Lehká hlava je úplným opakem architektonicky laděné Duté hlavy.

restaurace, bar, účet|foto: Fotobanka Pixabay

Někdy jsou jména podniků nesmírně atraktivní a přitahují naši pozornost, na druhé straně, pokud se hostinec jmenuje třeba Na Blbym místě nebo U Slabé vůle, určitě bych si pořádně rozmyslel, jestli se v názvu přece jen neskrývá nějaké tajemné poselství, které dříve či později vyjde najevo. Na to bych si dal určitě velký pozor!