Oslo chce odpovědět na výzvu studentského hnutí Grety Thunbergové a udělat zelenou metropoli ještě zelenější

Oslo
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Oslo

Norské Oslo získalo od Evropské komise titul Evropské zelené metropole pro rok 2019. Teď skrze přidruženou neziskovou organizaci Oslo Business Region připravilo několik výzev, které mají ve spolupráci s velkými norskými firmami dále prohloubit ekologický způsob života v Oslu. Ředitelka Oslo Business Region pro obnovitelný rozvoj Birgit Lioddenová redaktorovi Vojtěchu Kovalovi v exkluzivní rozhovoru prozradila, jak toho chtějí dosáhnout.

Jak mohou podobné výzvy ovlivnit komerční sektor?

Když jsme připravovali tyto výzvy, přemýšleli jsme, jak co nejlépe využít kapitalistický systém a trh. Dali jsme dohromady čtyři výzvy, ve kterých nežádáme firmy, aby udělaly nějaké závratné změny ve svém podnikání, ale snažíme se je přimět k tomu, aby využily své kupní síly a tlačily na své dodavatele.

K čemu přesně?

Zdvojnásobit výrobu a udržet emise na uzdě? Německý chemický gigant tvrdí, že ví jak na to

Znečištění ovzduší

Zvýšit výrobu, ale nevypouštět do ovzduší více oxidu uhličitého. To je plán jedné z největších chemických společností na světě, německé BASF. Za minulý rok firma vyprodukovala přes 20 milionů tun oxidu uhličitého. Toto číslo nechce navyšovat až do roku 2030, objem výroby firmy by přitom měl stoupnout až o polovinu. Jak toho chce německý chemický gigant dosáhnout, zjišťoval reportér Experimentu Vojtěch Koval.

V první výzvě žádáme firmy, aby se zavázaly k tomu, že budou od svých dodavatelů požadovat ekologickou dopravu zboží a také ve službách. Tím podporujeme celý trh, aby rozvíjel své inovační schopnosti. Ve druhé výzvě se soustředíme na stavebnictví. Chceme zajistit, aby všechny stavby v Oslu byly od tohoto roku pokud možno bez emisí. Třetí výzvou se snažíme přesvědčit společnosti, aby přesunuly své investice z penzijních a pojišťovacích fondů, které investují do ropy a plynu. Místo toho by firmy měly podporovat ekologicky zaměřené fondy.

Takže se snažíte připravit ropný průmysl o jeho zdroje?

Víme, že změna je závislá na penězích. Peníze znamenají moc. Takže se chceme ujistit, že přesuneme moc tím, že přesuneme investice.

Čtvrtá výzva pak míří na nakládání s odpadem a plasty. Tady se musí společnosti zamyslet nad tím, jak by se ony samy ve svých provozech mohly zbavit zbytečného používání jednorázových plastů. A žádáme je i o to, aby se pokusily najít inovativní řešení, jak nahradit plasty nějakým jiným materiálem.

V Oslu jezdí téměř dvě třetiny městského hromadné dopravy na energii z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by norská metropole chtěla snížit objem znečištění vypouštěného do ovzduší o 36 procent a do roku 2050 být dokonce bezuhlíkaté.

Teď je konec března, takže v podstatě teprve začátek roku. Jaké zatím byly reakce? Už vidíte nějaké výsledky?

Ano, už asi 40 společností, velkých i malých, se k naším výzvám připojilo. A vidíme, že se i lokální politici snaží s těmito výzvami poměrně hodně pracovat. Považujeme naše výzvy i za jakousi reakci podnikatelské komunity v Oslu na Gretu Thunbergovou a hnutí mladých studentských aktivistů. Protestují proti nečinnosti vlivných dospělých lidí a politiků a tohle je podle nás jedna z odpovědí na jejich hnutí.

Kdo k těmto výzvám přistupuje progresivněji – malé startupy nebo velké společnosti? Čekal bych, že u menších firem možná bude jednodušší zavést podobné změny…

Praha testuje chytré kontejnery. Ušetří vaše kroky i peníze za svoz

Senzory umístěné v kontejnerech mají podobu nenápadné černé krabičky

V Praze jsou přes čtyři tisíce kontejnerů na tříděný odpad. Jejich svoz ale zatím fungoval podle pevného plánu stanoveného vždy na celý rok. Operátor ICT, společnost vlastněná hlavním městem, teď osadil zhruba 400 kontejnerů senzory, které průběžně hlásí, jak jsou nádoby naplněné. Do budoucna by tak popelářské vozy mohly zastavovat jen u těch, u kterých to skutečně bude potřeba.

Myslím, že je to jakási kombinace. Samozřejmě je jednodušší založit malou firmu a od začátku k věcem přistupovat „zeleně“, ekologicky. Ale je tu i celkem silná komunita velkých korporátních firem, které už roky spolupracují v alianci Norsko 203040 (dvacet třicet čtyřicet), která si klade za cíl snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. A bylo tu také hodně vládních i lokálních iniciativ, jako například Byznys pro klima tady v Oslu. To je koalice firem, které se snaží zrychlit přechod k ekologickým řešením.

Jedna z prvních společností, která přijala naši výzvu zaměřenou na zelenou dopravu v Oslu, byla IKEA. Takže bych řekla, že firmy, které skutečně chtějí něco změnit, najdete v různých průmyslových sektorech a mezi společnostmi různých velikostí.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související