Oslo chce odpovědět na výzvu studentského hnutí Grety Thunbergové a udělat zelenou metropoli ještě zelenější

Jak mohou podobné výzvy ovlivnit komerční sektor?

Když jsme připravovali tyto výzvy, přemýšleli jsme, jak co nejlépe využít kapitalistický systém a trh. Dali jsme dohromady čtyři výzvy, ve kterých nežádáme firmy, aby udělaly nějaké závratné změny ve svém podnikání, ale snažíme se je přimět k tomu, aby využily své kupní síly a tlačily na své dodavatele.

K čemu přesně?

Zdvojnásobit výrobu a udržet emise na uzdě? Německý chemický gigant tvrdí, že ví jak na to

• Upravit
• Smazat

Zvýšit výrobu, ale nevypouštět do ovzduší více oxidu uhličitého. To je plán jedné z největších chemických společností na světě, německé BASF. Za minulý rok firma vyprodukovala přes 20 milionů tun oxidu uhličitého. Toto číslo nechce navyšovat až do roku 2030, objem výroby firmy by přitom měl stoupnout až o polovinu. Jak toho chce německý chemický gigant dosáhnout, zjišťoval reportér Experimentu Vojtěch Koval.

V první výzvě žádáme firmy, aby se zavázaly k tomu, že budou od svých dodavatelů požadovat ekologickou dopravu zboží a také ve službách. Tím podporujeme celý trh, aby rozvíjel své inovační schopnosti. Ve druhé výzvě se soustředíme na stavebnictví. Chceme zajistit, aby všechny stavby v Oslu byly od tohoto roku pokud možno bez emisí. Třetí výzvou se snažíme přesvědčit společnosti, aby přesunuly své investice z penzijních a pojišťovacích fondů, které investují do ropy a plynu. Místo toho by firmy měly podporovat ekologicky zaměřené fondy.

Takže se snažíte připravit ropný průmysl o jeho zdroje?

Víme, že změna je závislá na penězích. Peníze znamenají moc. Takže se chceme ujistit, že přesuneme moc tím, že přesuneme investice.

Čtvrtá výzva pak míří na nakládání s odpadem a plasty. Tady se musí společnosti zamyslet nad tím, jak by se ony samy ve svých provozech mohly zbavit zbytečného používání jednorázových plastů. A žádáme je i o to, aby se pokusily najít inovativní řešení, jak nahradit plasty nějakým jiným materiálem.

Teď je konec března, takže v podstatě teprve začátek roku. Jaké zatím byly reakce? Už vidíte nějaké výsledky?

Ano, už asi 40 společností, velkých i malých, se k naším výzvám připojilo. A vidíme, že se i lokální politici snaží s těmito výzvami poměrně hodně pracovat. Považujeme naše výzvy i za jakousi reakci podnikatelské komunity v Oslu na Gretu Thunbergovou a hnutí mladých studentských aktivistů. Protestují proti nečinnosti vlivných dospělých lidí a politiků a tohle je podle nás jedna z odpovědí na jejich hnutí.

Kdo k těmto výzvám přistupuje progresivněji – malé startupy nebo velké společnosti? Čekal bych, že u menších firem možná bude jednodušší zavést podobné změny…

Praha testuje chytré kontejnery. Ušetří vaše kroky i peníze za svoz

• Upravit
• Smazat

V Praze jsou přes čtyři tisíce kontejnerů na tříděný odpad. Jejich svoz ale zatím fungoval podle pevného plánu stanoveného vždy na celý rok. Operátor ICT, společnost vlastněná hlavním městem, teď osadil zhruba 400 kontejnerů senzory, které průběžně hlásí, jak jsou nádoby naplněné. Do budoucna by tak popelářské vozy mohly zastavovat jen u těch, u kterých to skutečně bude potřeba.

Myslím, že je to jakási kombinace. Samozřejmě je jednodušší založit malou firmu a od začátku k věcem přistupovat „zeleně“, ekologicky. Ale je tu i celkem silná komunita velkých korporátních firem, které už roky spolupracují v alianci Norsko 203040 (dvacet třicet čtyřicet), která si klade za cíl snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. A bylo tu také hodně vládních i lokálních iniciativ, jako například Byznys pro klima tady v Oslu. To je koalice firem, které se snaží zrychlit přechod k ekologickým řešením.

Jedna z prvních společností, která přijala naši výzvu zaměřenou na zelenou dopravu v Oslu, byla IKEA. Takže bych řekla, že firmy, které skutečně chtějí něco změnit, najdete v různých průmyslových sektorech a mezi společnostmi různých velikostí.