Oslnivá dáma z Kristiána se smála, jako když se sype fůra uhlí. Nataša Gollová se narodila před 110 lety

Pohlednice k filmu Roztomilý člověk z roku 1941 s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Jak máte ráda mikrofon, slečno Gollová?“

„Strašně nerada. Ale dnešní rozhovor snad nebude dlouho trvat,“ ujišťovala se Nataša Gollová u reportéra na Filmových žních ve Zlíně v roce 1941.

K filmu poprvé přičichla už jako dvacetiletá. Ve filmu Martina Friče Kantor Ideál sice hrála jen malou roličku, byl to ale právě známý režisér, který ji začal posléze obsazovat do hlavních rolí. Často ve dvojici s Oldřichem Novým. Kromě Evy, která tropila hlouposti, stála Novému ve filmech po boku i jako manželka.

Filmoví diváci si nejspíš pamatují její proměnu ve filmu Kristián z puntičkářské manželky v oslnivou dámu. Co ale z titulků vyčíst nemohli, byla změna jejího jména. Nataša se narodila jako Hodáčová, dcera politika Františka Xavera Hodáče, který jí celý život vykal, zatímco ona jemu tykala. Než si zahrála v prvním filmu, přijala jméno svého dědečka, váženého historika Jaroslava Golla.

Čtěte také

Od kočovného Tyla po šaty Adiny Mandlové. Výstava Národního muzea provází historií českého divadla a filmu

Zákaz činnosti a návrat

Nataša byla všestranně nadaná, hovořila čtyřmi světovými jazyky a mnohem více příležitostí než ve filmu získala na divadle. Ve Vinohradském divadle hrála až do roku 1944, s koncem války však přišel zákaz pro film i divadelní prkna. Před kamery se vrátila v roce 1951 díky Janu Werichovi.

Po smrti svého manžela začala holdovat alkoholu, sama zemřela v roce 1988 v pražském domově důchodců. Ani v posledních letech života ale neztrácela veselou mysl a nepřestala se smát. Svůj nakažlivý smích ráda komentovala větou: „Já se směju, jako když vysypou fůru uhlí.“