Orlické hory nejsou jen krásná příroda. Nadšence vojenské historie lákají i bunkry prvorepublikového opevnění

Stojíme u pěchotního srubu R-S 71 Vysoká. Přistihli jsme tu Jana Ptáčka, který tady pilně pracuje. „Zrovna bílím ubikaci mužstva,“ popisuje svoji činnost v jednostranném a o něco menším srubu.

„Je to vlastně nejmenší pěchotní srub v České republice,“ pokračuje a zve nás dál k prohlídce.

Dolů po žebříku

Vstupujeme dovnitř a všímáme si, že se dá jít ještě i dolů. „Srub má ještě jedno patro. Půdorys je vlastně stejně velký jako toto horní patro,“ vysvětluje Jan Ptáček, který se o pěchotní srub s nadšením stará.

Čtěte také

iROZHLAS

Ministerstvo obrany prodává bunkry, pozemky a desítky dalších nemovitostí. Projděte si seznam

Na rozdíl od velkých pěchotních srubů, které mají schody, do dolního patra srubu R-S 71 se musí lézt po žebříku.

„Je to samozřejmě kvůli úspoře místa. Ve srubech tohoto typu byl jen jednoduchý žebřík a průlez,“ popisuje nadšenec do vojenské historie.

V péči nadšenců

Venku je strašlivé vedro, ale v dolním patře srubu je příjemný chládek. Umístěny tu jsou i železné postele, na kterých mužstvo přespává. „Když se tady zatopí v kamnech, je to úžasné. Není problém tady přežít třeba i celý víkend,“ směje se Jan Ptáček.

Podobných pevnostních objektů jsou v Orlických horách a na Králicku stovky. Často se o ně starají nadšenci. Další rozvoj ale brzdí složité majetkoprávní vztahy.