Ondřej Viklický a Jiří Froněk: Zájem o transplantační program v posledních letech stoupá

Řetězová transplantace orgánů spočívá v tom, že se na jenom místě v krátkém časovém rozmezí sejde několik dvojic, které si nemohou darovat orgán a podstoupit transplantaci přímo navzájem, protože nejsou pro tento úkon kompatibilní. Díky řetězové transplantaci však jeden z páru může věnovat svou ledvinu cizímu člověku, aby jeho partner získal orgán od dalšího dárce.

„Celý příběh začal tím, že jsme uchopili problém párových výměn jako program. Dvojicím, které jsou vzájemně inkompatibilní, jsme v něm nabídli účast,“ vysvětluje Jiří Froněk.

Svou roli podle něj v řetězových operacích hrají i takzvaní altruističtí dárci – lidé, kteří se rozhodnou věnovat svou ledvinu úplně cizímu člověku a na oplátku získávají pouze dobrý pocit z toho, že pomohli druhému člověku zachránit život.

„Díky altruistickému dárci je možné transplantovat formou řetězu, nikoliv kruhu – do takové výměny se tak vejde více dvojic,“ upozorňuje transplatolog. Transplantace formou kruhu totiž znamená, že poslední dárce je ještě kompatibilní s prvním příjemcem.

Transplantolog Jiří Froněk|foto: Alžběta Švarcová

Profesor Ondřej Viklický přitom upozorňuje, že se za svou kariéru dosud setkal pouze se třemi altruistickými dárci. „Teprve v poslední době, kdy se o transplantacích více mluví, se začínají více objevovat. Mluvíme o posledních deseti letech,“ podotýká.

Jaké podmínky musí splňovat ten, kdo by se podobným dárcem chtěl stát? Také na to se Petr Král svých hostů zeptal. Padly však i další dotazy. Co vlastně příprava unikátní řetězové operace obnáší? A stoupá zájem o program transplantací?

Záznam celého rozhovoru s Ondřejem Viklickým, Jiřím Froňkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.