Ondřej Trojan

24. říjen 2010

Ve čtvrtek vstoupil do českých kin nový snímek z autorské dílny Petra Šabacha, Petra Jarchovského a Ondřeje Trojana s názvem Občanský průkaz. Právě poslední ze zmiňované trojice, režisér Ondřej Trojan, přišel retrospektivní příběh z období normalizace představit i do studia Radiožurnálu. Také na to, proč je normalizace pro české filmaře stále tolik přitažlivá, se ho ptal Petr Král.

Tři roky dlouhý příběh čtyř chlapců, který začíná občanským průkazem a končí modrou knížkou – i tak by se dal shrnout děj nejnovějšího filmu Ondřeje Trojana. „Tuto předlohu Petra Šabacha pro mě našel Petr Jarchovský,“ vysvětluje režisér. „Kromě věcí, které nás obklopovaly, je i o kamarádství čtyř kluků a o tom, co v té době bylo cenné – o tom, že jsme se navzájem scházeli. Neseděli jsme zalezlí u počítačů, které ani nebyly, nežili jsme virtuálním životem na Facebooku, ale povídali jsme si,“ vypočítává, čím jej příběh z období normalizace zaujal.

Právě hledání představitelů čtyř ústředních chlapeckých postav podle něj bylo docela náročné. „Nejprve jsme zkoušeli konzervatoristy a nakonec jsme skončili u neherců,“ popisuje. Z dlouhých hodin a dnů konkurzu nakonec vítězně vyšli neherci Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka a Jan Vlček. Jediné, co je prý Ondřej Trojan musel naučit, byl normalizační slovník mladých, který se od toho současného přece jen v mnohém liší. „Jinak jsem je do ničeho nenutil. Nechtěl jsem totiž, aby hráli, chtěl jsem, aby ve filmu byli sami za sebe.“

Kromě čtyř zmíněných neherců se ve filmu objevila i zavedená herecká jména, ať už jde o Aňu Geislerovou nebo Jiřího Macháčka. Jak se mu s nimi spolupracovalo? Jak došlo k tomu, že se ve své práci opět obrátil do minulosti, když chtěl původně točit komedii ze současnosti? A proč se už podle něj dnešní mladí neoslovují výrazem „vole“? I to se od Ondřeje Trojana dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Ondřejem Trojanem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.