Jako by to bylo cizí dítě, vypráví o porodu náhradní matka Zdeňka. Zvažuje páru odnosit druhé dítě

Zdeňka je šestatřicetiletá vyučená kuchařka. Žije v bytě v Jihomoravském kraji s partnerem a dcerami, šestnáctiletou, devítiletou a tříletou, se kterou je na rodičovské dovolené.

„Několikrát jsem byla darovat vajíčka v reprodukčních klinikách. V návaznosti na darování těch vajíček to byl asi posun, jak víc pomoct,“ mluví o náhradním mateřství Zdeňka, která dítě jinému páru porodila loni v listopadu.

Nejvíc její život ovlivnila tragédie v rodině, kdy najednou ztratila oba rodiče. „Co mě k tomu motivovalo? To, co se mi v životě stalo. Taťka mamku zabil a spáchal sebevraždu a já jsem je doma našla. To byl spouštěč té pomoci,“ přibližuje náhradní matka Zdeňka.

Čtěte také

Když zakážeme náhradní mateřství, zavíráme oči sami před sebou. Tím jsme etický problém nevyřešili, myslí si poslankyně Eva Decroix

O náhradním mateřství si začala nejdřív víc zjišťovat, a pak se svěřila doma partnerovi. „On na mě chvíli koukal a myslel si asi, že si dělám srandu. A říká: no, co ti mám na to říct, stejně si uděláš, co chceš,“ popisuje 36letá Zdeňka.

Průběh těhotenství

Po prvním umělém oplodnění na začátku loňského roku Zdeňka otěhotněla. Rostoucí břicho musela vysvětlovat i nejstarší dceři, šestnáctileté Gabriele.

„Když jsem se to dozvěděla, myslela jsem, že budu mít dalšího sourozence. Nakonec mi řekla, že dělá náhradní maminku. Byla jsem ráda. Pomáhá někomu, kdo nemůže mít děti,“ myslí si Gabriela.

Když se ptal na těhotenství někdo z okolí, Zdeňka z Jihomoravského kraje odpovídala pravdu. „Když už to na mě bylo vidět, tak se mě lidi ptali: jé, ty čekáš! A co budete mít? A já říkám: no, bude to holka, ale my nebudeme mít nic. A tak na mě každý hleděl,“ popisuje.

Přepadl mě pocit: co budeš dělat, když z tebe to děcko vytáhnou a teď si řekneš, že to je tvoje děcko?
Zdeňka

Každý měsíc dostávala Zdeňka pevně stanovenou částku. „Myslím si, že to vám do očí nikdo moc neřekne: hele, ty to děláš určitě pro peníze, pro nic jiného, to je úplně jasný,“ nastiňuje Zdeňka. Celkem šlo o vyšší stovky tisíc korun, za které, jak říká, kupovala oblečení nebo lepší jídlo. „Ano, byly to stovky tisíc korun. Prostě jsme si koupili věci, co byly potřeba, jeli jsme na dovolenou, abychom dětem udělali radost,“ vysvětluje.

Citová vazba

Zvláštní pocity nebo rozdíly při nošení nebiologického dítěte neměla. „Bio-maminka se kolikrát strachovala, že musím dávat pozor. Přeci jen, její první dítě nosí někdo jiný, koho nemá 24 hodin denně pod kontrolou. Tak si myslím, že z toho byla trochu vystresovaná, já ale právě vůbec ne,“ ohlíží se Zdeňka za svým čtvrtým těhotenstvím.

Čtěte také

„Ani jednou jsme nezapochybovali.“ Manželé absolvovali přípravné kurzy pro náhradní rodiče

Během něj se doma dál starala o své tři děti. Reakce manžela hodnotí dobře. „Kolikrát mě hladil po břichu. Takové ahoj, jak se máš, zdravil,“ říká Zdeňka.

Když v listopadu 2023 porodila neplodnému páru dceru, biologická matka i otec byli v porodnici u toho. „Tak nám ji ukázali, ona hned začala plakat, byla moc hezká. Hned jsem věděla, že ta vazba není se mnou. Laktaci mi zastavili hned v porodnici léky,“ popisuje Zdeňka, přiznává však, že těsně před porodem měla v hlavě zmatek.

„Přepadl mě pocit: co budeš dělat, když z tebe to děcko vytáhnou a teď si řekneš, že to je tvoje děcko? Hormony můžou udělat všechno možné. Ale jak ji pan doktor vytáhl a ukazoval nám ji, prostě mi ukazoval cizí miminko. Jako kdybyste se byla dívat na miminko kamarádky – řeknete si, ježišmarja, to je tak krásné, ale dál vás žádným způsobem vlastně nezajímá,“ líčí náhradní máma.

Zdeňka z Jihomoravského kraje se pak dcery, kterou porodila, vzdala. Biologická matka si dítě adoptovala, biologický otec byl zapsán na matrice. Rodiny zůstávají v kontaktu a Zdeňka zvažuje, že stejnému páru odnosí druhé dítě.