„Ani jednou jsme nezapochybovali.“ Manželé absolvovali přípravné kurzy pro náhradní rodiče

Tomáš má z předchozího manželství dvě dcery a Lenka s dětmi pracovala. I to jsou důvody, proč si pár myslí, že u lektorů uspěl. „Před a po každém sezení jsme na kurzu mluvili o tom, jestli máme dál zájem a jestli to má smysl a já jsem ani jednou nezapochyboval,“ vypráví Tomáš.

Čtěte také

Začátek adopce: Lenka a Tomáš vyplnili dotazník včetně představ o dítěti

„Byla tam spousta traumatických příkladů a pochybnosti, jak to dáme, třeba na chvíli přišly. Ale pak jsme si vždycky řekli, že to má cenu,“ doplňuje jej Lenka.

Během kurzu se mají budoucí rodiče dozvědět více o tom, jaké děti přichází do náhradní rodinné péče. „Někdy to byly drsnější scénáře. Vyslechli jsme si spoustu příkladů, člověk ví, že ty situace jsou a je to dobré pro život,“ říká Lenka.

Pár se dozvěděl, že ze začátku by měli být s adoptovaným dítětem hlavně pořád jen oni. „Je docela možné, že ty děti budou mít svá traumata. Každé dítě má naloženo jen tím, že je odmítnuto hned na počátku, po porodu,“ popisuje náhradní maminka.

Rodinné vztahy

„Tím, že to dítě prožilo ztrátu, pak určitou dobu není ideální třeba ani role hlídacích babiček a tet. Nevěděla jsem, že pro dítě může být totálně traumatizující, když si zvykne na nové rodiče a my bychom ho nechali u babičky,“ dodává Lenka.

Čtěte také

Adoptované děti si nesou trauma celý život, školy s tím neumí pracovat, všímá si matka dvojčat

Zájemci o pěstounství nebo adopci dostali i více než 300stránkovou příručku. Jedna z kapitol se podle Lenky věnuje například tomu, jak je důležité, aby dítě přijala širší rodina. „Je tam na to velký důraz. Jako domácí úkol jsme malovali rodinný strom a vysvětlovali naše rodinné vztahy.“

Součástí kurzu byl i návod, jak o adopci s dítětem mluvit. „Nikdy člověk neví, kdy přijde to, že dítě řekne – ty ale nejsi můj táta nebo máma. Na to bychom měli říkat, že jsme si ale dítě vybrali. On pak může na narážky ve škole nebo školce říct : ,Mě si rodiče vybrali, tebe ne‘. Může to být jeho přednost,“ vysvětluje s nadsázkou Tomáš. 

„Teoreticky jsme připraveni dobře, ale realita ukáže sama, jak dobře. Tady se nepotvrzuje rčení ,těžko na cvičišti, lehko na bojišti‘. Je to naopak. Na bojišti se může stát cokoli,“ uzavírají náhradní rodiče. 

Na kurz s Lenkou a Tomášem chodilo v létě 2020 v Praze dalších šest párů, ne všichni uspěli.