Odnosím vám dítě. Jak v Česku funguje surogátní mateřství a jaké příběhy skrývá?
„Nový život – a pak najednou nic.“ Po donošení dvojčat své švagrové se Dana propadla do deprese
Třetí příběh našeho seriálu Odnosím vám dítě je o Daně, která porodila děti své švagrové. Náhradní mámou pro dvojčata, synovce a neteř, se stala před osmi lety. Dana původem z Olomouckého kraje na období kolem roku 2016 nevzpomíná v nejlepším, těhotenství s dvojčaty bylo komplikované a po porodu skončila v depresích.
Dana pochází z Olomouckého kraje, ale žije ve Velké Británii. Náhradní matkou se rozhodla stát poté, kdy její švagrová přišla o možnost mít vlastní děti zraněním pánve z úrazu na kole.
„V mém případě to byla spontánní, okamžitá reakce, když jsem viděla švagrovou v nemocnici na tom lůžku – musím jí pomoct. A jak jí můžu pomoct? Náhradní mateřství,“ nastiňuje touhu dopomoci stát se matkou.
Čtěte také
„Já jsem z docela rozrostlé rodiny, tak jsem to chtěla dopřát i svým vlastním dětem. Prostě když jsem mohla pomoct, tak jsem chtěla pomoct,“ dodává. Své švagrové Dana v roce 2016 porodila dvojvaječná dvojčata – sobě synovce a neteř.
Od začátku pociťovala tlak a velkou zodpovědnost. „Tolik lidí v tom máte zaujatých, tolik peněz, tolik času, tolik emocionální investice. Moje děti v tom už byly namočené, že jsem chtěla být náhradní matkou, že jsem to nabídla,“ poukazuje.
Její vlastní synové, dvouletý a čtyřletý, od začátku věděli, že se nebudou dělit o pokojíčky s dalšími sourozenci. Museli si ale zvykat. „Je pravda, že moji kluci ze začátku přišli: je to brácha a ségra? Ne, není, už jsme o tom mluvili. Teta Davina je maminka, já je jenom odnosila,“ vysvětlovala jim.
Vrchol a pád
Šest týdnů před porodem musela Dana zůstat v nemocnici. Po císařském řezu byla dvojčata v inkubátoru. „Já jsem se bránila zuby nehty, že jsem je nechtěla jít navštívit, tak jsem se na ně šla podívat, až byly z inkubátoru venku,“ popisuje své čekání, které prolomila po týdnu. „Je to nový život, to nejkrásnější, co může být. K tomu nemám víc co říct,“ líčí moment setkání s dvojčaty.
Po porodu ovšem Daně nebylo psychicky dobře a v kontaktu s malými dětmi být nechtěla. „Deprese jsem měla, dokonce jsem skončila na antidepresivech a měla jsem i sezení s psycholožkou. Pravděpodobně to hodně zamávalo s mojí psychikou, bylo tam najednou takové nic, kde měla být radost a starost o děti. Protože tam nebylo vůbec nic, tak mě to asi hodně sebralo,“ vzpomíná Dana.
Čtěte také
Podobná prázdnota se v ní ozývá dodnes. „Rok od porodu se stala situace, kdy jsem musela jít na návštěvu, kde měli novorozeně – tak jsem se rozbrečela, prostě jsem psychicky nemohla. I teď po osmi letech, jak se mě ptáte na různé otázky, tak to otevře rány a bolí to,“ vysvětluje.
Od švagrové Dana nedostala v roce 2016 žádnou finanční odměnu, protože v Anglii by to bylo nelegální. Zároveň ji už pět let neviděla, protože s jejím bratrem už nežije. „Je mi to trošku líto. Na druhou stranu je to možná lepší, protože můžu na tuto část svého život jakoby zapomenout – tím pádem se i posunout a žít svůj život se svými dětmi,“ říká 43letá Dana. Česko navštěvuje dvakrát třikrát do roka, když mají děti v Anglii prázdniny.
Související
-
Dotazník, přípravný kurz, telefonát a osvojení. Jak probíhal proces adopce ročního Tobiáše?
Lenka a Tomáš z Ostravska nemůžou mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. V prvním díle seriálu se vracíme úplně na začátek – na přelom roku 2019/2020.
-
Deníky adopce 2. Jaký byl pro Lenku a Tomáše první rok s osvojeným synem?
V časosběrném seriálu Radiožurnálu navážeme na seriál Deníky adopce – příběh o Lence a Tomášovi z Ostravska, kteří si před rokem osvojili syna Tobiáše.
-
Lékařka: Neplodnost je častější u mužů. Měli by chodit na vyšetření spermií stejně jako k zubaři
„Více než 50 procent důvodů, proč se nedaří počít, je na straně pánů. Hraje v tom roli i ostych,“ popisuje lékařka Milada Brandejská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.