„Od podzimu se nic nezměnilo.“ Jak vypadá práce na post-covidovém oddělení v Ostravě?
Na Oddělení resuscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici Ostrava je hospitalizovaná asi padesátka covidových pacientů, kteří vyžadují nepřetržitou pomoc zdravotníků. Každodenní péči ale potřebují i pacienti, kteří už nejsou infekční, ale pořád mají silně poničené plíce. Jak to na místě vypadá, se vydal zjišťovat náš reportér.
Se staniční sestrou Alicí jsme se naposledy viděli před dvěma a půl měsíci. Ve skafandrech, v ochranných brýlích a speciálních respirátorech. Teď lůžkové boxy procházíme jen v obyčejném plášti. „Jde o post-covidové pacienty. Infekci už v sobě nemají, takže nám stačí běžný bariérový způsob ošetřování,“ vysvětluje staniční sestra.
Mezi pacienty jsou různé věkové kategorie, v současnosti přijímáme třeba sedmdesáté ročníky narození.
staniční sestra Alice
Místním pacientům se zdánlivě daří mnohem lépe, byť plíce mají pořád velmi poškozené. Zastavujeme se u přibližně 40letého pacienta, kterému právě sestra pomáhá protahovat nohy.
„Měl zavedenou kanylu do dýchacích cest, byl napojený na ventilátor. V současné době už má kanylu zrušenou a může s námi mluvit, je ale stále ještě velmi slabý, nezvládne se najíst,“ popisuje Alice.
Tady na oddělení s pacienty dvakrát denně cvičí, třeba s pomocí přístroje motomed – rehabilitačního šlapadla, které připomíná jízdu na kole. „Podle toho se zjišťuje, jak velkou mají svalovou sílu,“ doplňuje zdravotní sestra.
Čtyřicetiletý muž není mezi pacienty post-covidového oddělení žádnou výjimkou. „V současné době přijímáme třeba sedmdesáté ročníky narození,“ vyvrací Alice zažitý předpoklad, že covid-19 ohrožuje jen lidi vyššího věku.
Vyčerpání a 12hodinové směny
Zatímco na jedné straně oddělení pacienti už mohou mluvit, sedí a dívají se na televizi, jen o 20 metrů dál leží jeden z pacientů nadále v umělém spánku a bojuje o život. „Pán s post-covidovou pneumonií je stále na ventilátoru, ale není infekční, takže může ležet v našich prostorech,“ upřesňuje sestra Alice.
Čtěte také
Pacientovi z krku vede průhledná trubice do plicního ventilátoru, který má po své pravé ruce. To ale není vše. Tento pacient je napojený taky na přístroj pro mimotělní oběh – takzvané ECMO. Z krku mu v kanyle proudí krev do přístroje, který ji okysličuje a vrací zpátky do těla. ECMO neléčí, ale dává pacientovi čas.
Sestry mu pomáhají ve dne v noci, jsou ale vyčerpané. I nadále totiž slouží dvanáctihodinové směny. „Nic se nezměnilo, personál máme stále stejný a péče je podobná. Sestry žádnou změnu nepociťují, jen oblékání bylo dříve náročnější,“ popisuje staniční sestra.
Jediným plusem oproti dřívějšku tak podle ní je, že už se tu nemusí převlékat do skafandrů. Na jiných patrech a jiných odděleních ale přísná hygienická opatření stále platí. Kdy bude situace lepší, zatím nikdo neví.
Související
-
V první linii. Jak vypadá práce lékařů a zdravotníků na covidovém oddělení?
Většina zdravotníků teď zažívá nejnáročnější týdny ve svém dosavadním životě. Pacientů na uzavřených covidových odděleních stále přibývá a síly lékařů a sester docházejí.
