Očkovat děti je velice důležité. Ke kolektivní imunitě se bez nich nedostaneme, říká biochemik Trnka

Je současné rozvolňování vládních restrikcí správně načasované? Jak zabránit tomu, aby se epidemická situace v zemi opět zhoršila? Jak velkým rizikem je takzvaná indická mutace? A postupuje očkování proti covidu-19 dostatečným tempem? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl přednosta Ústavu biochemie při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Jan Trnka.

Jak hodnotíte současný postup očkování? Je dost rychlý?

Ideální by bylo, kdybychom už byli na 100 procentech, což opravdu nejsme. Když se podíváme na celou populaci, tak se ten postup zase tak moc neliší od ostatních států Evropské unie. Tam, kde nejsme úplně premianty, je právě proočkovanost těch nejvyšších věkových kategorií. Pokud se podíváme, tak ve skupině 65+ máme v tuto chvíli alespoň jednou dávkou proočkováno 80 procent. Je otázkou, jestli se podaří zbylých 20 procent proočkovat. Tady vidím určitý nedostatek, protože informační kampaně, které nám vláda slibovala, neprobíhají zdaleka tak intenzivně, jak by mohly. Druhá věc je zapojení praktiků, kteří mají mnohem lepší kontakt s pacienty a mohli by je přesvědčit, ať se nechají očkovat.

Čtěte také

Čím si vysvětlujete, že stále v tomto směru nejsou praktičtí lékaři dostatečně vytíženi?

Do detailů úplně nevidím, ale myslím si, že tam je ten fakt, že si koordinátoři očkování ulehčují práci, protože pracovat s očkovacími centry je asi jednodušší. Je možné, že jde o úhrady za ty úkony a někteří je možná nechtějí pustit z ruky. Ty detaily přesně neznám, ale vidím velký problém. Dosáhnout na posledních 20 procent bude extrémně těžké, pokud očkování necháme jen na očkovacích centrech.

Jak důležité je očkovat mladistvé?

Je to velmi důležité. Jak už jsem naznačoval, tak to riziko pro ně samotné není zase tak velké. Pokud se chceme dostat k tomu ideálu kolektivní imunity, tak musíme očkovat i mladé lidi a dokonce i děti. Důležité to rozhodně je, protože bez toho se na těch 80 procent proočkovanosti nikdy nedostaneme. 

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.