Ochrana velryb

Členy Mezinárodní velrybářské komise spojuje úmluva o regulaci velrybářství. Ta vznikla v roce 1946, kdy příslušné členské země shodně konstatovaly, že velryby byly dosud loveny nadměrným a neudržitelným způsobem a je třeba je chránit. Ochrana je odstupňovaná. Od regulace lovu až po naprostý zákaz. Od roku 1986 například platí dočasné moratorium na lov velryb. Rozhodnutí komise má však hodnotu doporučení a státy, které se jí nechtějí řídit, mají několik legálních možností. Buď nejsou členy komise nebo vznesou ve stanovené době výhradu, případně mohou lovit pro vědecké účely, čímž argumentuje například Japonsko nebo Island. Jaká je situace v Mezinárodní velrybářské komisi dnes nám přiblíží Václav Vašků, mluvčí české pobočky Greenpeace.

Václav Vašků: V Mezinárodní velrybářské komisi jsou dnes v podstatě dvě skupiny, které stojí proti sobě. Je to skupina, které se říká Země společného názoru, no a sem patří všechny ty civilizované země, které uznaly za důležité chránit floru jaksi globálně a sem patří samozřejmě Spojené státy, Nový Zéland, Austrálie, Velká Británie, téměř celá Evropská unie a další země. Proti nim stojí druhá skupina v čele s Japonskem a Norskem, což jsou dvě tradiční velrybářské země a zároveň jsou to dvě země, které velryby dodnes loví.

Do komise směřuje i Česká republika a nebude jediným suchozemským státem. Členy jsou například Rakousko nebo Švýcarsko. Jak jsme daleko, to nám řekne Jakub Kašpar, šéf Odboru vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí.

Jakub Kašpar: Ministr životního prostředí Libor Ambrozek inicioval snahu České republiky o vstup do Mezinárodní velrybářské komise, což je vlastně přístup k mezinárodní úmluvě velrybářství. Ten materiál je v současné době připraven pro předložení vládě České republiky, poté ho bude muset schválit Parlament a poté, co bude naše přistoupení k úmluvě schváleno také, budeme řádným členem té velrybářské komise.

Občanství v Mezinárodní velrybářské komisi nám nepřinese jenom hlas, který bude mít stejnou váhu jako kterýkoliv jiný, ale budou z toho plynout také povinnosti a zodpovědnost. Můžeme my, vnitrozemci, ovlivnit kvalitu života těchto savců například tím, co vypouštíme do našich řek? To je otázka pro experta toxického znečištění doktora Miroslava Šotu. Dobrý den.

Miroslav Šota: Dobrý den. Většina lidí si neuvědomuje, že i my jako suchozemci můžeme ovlivnit kvalitu života v mořích včetně kvality života velryb, protože veškeré toxické látky, které vypustíme do řek a ty putují akorát do moře a dostávají se do těla mořských živočichů, protože ta ryba je savec, který vlastně pojídá jiné, jiné rostliny a živočichy, tak v jejich tělech se koncentruje množství nebezpečných látek, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenistické kovy a to může také ohrožovat přežití velryb v oceánech.

Existují kromě toho odlovu velryb a toho, co jste řekl, ještě nějaké jiné civilizační vlivy, které škodí a o kterých jsme se zatím nezmínili?

Miroslav Šota: Dalším takovým negativním vlivem je užití sonarů, zvláště speciálních vojenských sonarů, které narušují komunikace velryb v oceánu. Tomu se teď věnuje veliká pozornost a kromě těch látek, o kterých jsem už mluvil, se dnes velice intenzivně zkoumá účinek látek narušující hormonální systém savců včetně velryb. To znamená, že zvířata včetně velryb mají potom problémy s reprodukcí a ty návykové látky, jako jsou třeba ftaláty nebo právě ty dioxiny, o kterých jsem hovořil.

Odpovídal doktor Miroslav Šota, specialista na toxické znečištění. Nashledanou.

Miroslav Šota: Nashledanou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.