Obezita je nemoc. Její léčba je správný trend a farmakoterapie přináší řadu benefitů, říká obezitolog Evžen Machytka
„Nadpoloviční většina toho, jestli budeme, nebo nebudeme obézní, je dána geneticky,“ vysvětluje gastroenterolog a průkopník endoskopické léčby obezity Evžen Machytka. „Jsou například studie, které zkoumaly výskyt obezity u adoptovaných dětí. Ukázalo se, že i když rodina žije zdravě, je hubená a adoptuje dítě obézních rodičů, tak to dítě s největší pravděpodobností bude zase obézní,“ popisuje v rozhovoru. Proč je podle něj obezita nemoc? A jakou s ní má osobní zkušenost?
Vy jste se ve čtvrtek v noci vrátil z Dubaje, kde jste byl na největším zdravotnickém veletrhu Arab Health. Co jste ze světa přivezl? Jaké inovativní metody zaměřené na gastroenterologii, ale také současně na léčbu obezity?
Čtěte také
Velice rád tam jezdím, protože se tam vždycky objeví něco nového. Když jsem tam byl poprvé, tak jsme přivezli takové inovativní vyšetření žaludku, kdy pacient už nemusí polykat hadici na vyšetření žaludku a stačí mu polknout kapsli. Ta v žaludku vyplněném vodou, kterou musí nejdříve vypít, pak díky přístroji, pod který si lehne, jezdí jako ponorka. Vyšetření je díky tomu mnohem detailnější, ale hlavně nesrovnatelně příjemnější než polykání hadic.
Takže to byla první technologie, kterou jsem odtamtud před lety přivezl, a teď jezdím pravidelně. Letos toho byla celá řada, ale asi nejdůležitější je nová metoda léčby obezity, které se odborně říká POSE.
Můžeme si to představit jako prošití žaludku zevnitř, kdy endoskop vložíme do speciálního zařízení, které uchopí takovou velkou řasu v žaludku, prošije ji, a tu řasu pak zakotví. Udělá to šestkrát za sebou. Takže když si představíte, že dovnitř žaludku vtáhneme velkou, třeba až 14 centimetrů dlouhou řasu a takto to provedeme šestkrát, tak skutečně dramaticky snížíme objem žaludku.
O kolik se sníží objem žaludku?
To je těžké spočítat, protože žaludek je pružný orgán. To je, jako byste se zeptala, jaký objem mají silonky, punčocháče. Jsou to určitě desítky procent, ale důležité je spíš to, že toto prošití je tak velké a tak důkladné, že vydrží trvale, že se to potom nerozplétá.
Takže se to nedá přejíst?
Čtěte také
Samozřejmě se to dá přejíst, ale pravděpodobnost, že se to pacientovi podaří, je mnohem menší. Ale znovu bych se vrátil k té otázce. Často se mě někdo ptá, jestli se to dá přejíst, a já z toho slyším dost negativní konotaci směrem k pacientovi – že on je nezodpovědný, on to přejedl.
To, že se něco přejí, je důsledek skutečně velice silných obranných mechanismů těla, které se snaží ubránit tomu, aby hublo. U člověka prostě dramaticky vystupňuje pocit hladu, sníží pocit sytosti, takže ten člověk musí jíst mnohem víc.
Proč toto člověk má?
Takto to prostě zařídil pánbůh, příroda, evoluce… Jakkoli to nazveme. Musíme si představit, v jakých podmínkách vyrůstali naši předci. Bylo to období, kdy jídla nebylo příliš a nebylo pořád. Takže proto, aby naši předci přežili, si tělo vytvořilo obrovské množství mechanismů, jak svoji tělesnou hmotnost ubránit a jak uložit mnohem více zásobních látek pro nějaké další období nedostatku. Tou zásobní látkou je samozřejmě tuk, který v tomto směru funguje velice dobře.
Stačilo několik málo desítek let na to, abychom se dostali do období absolutního nadbytku stravy.
Ti lidi navíc měli poměrně hodně fyzické zátěže. Stačilo řekněme několik málo desítek let na to, abychom se z období relativního nedostatku dostali do období absolutního nadbytku stravy a hlavně absolutního nedostatku pohybu. Takže ty mechanismy, které nás dříve chránily, abychom vůbec přežili, jsou teď pro nás vlastně škodlivé.
Obezita jako nemoc
Čtěte také
Více než 12 let aktivně spolupracujete s Harvard University v americkém Bostonu. Jak se v cizině dívají na obézní pacienty a pacientky? Jaký je pohled tam?
Ve Spojených státech je to už dlouhé roky úplně jinak. Tam se na to skutečně nahlíží tak, že obezita je nemoc, a absolutně tam neexistuje jako norma posmívání se nebo shazování druhého z pohledu toho, jak vypadá. Právě proto, že si uvědomují, že on sám z toho má ty největší potíže a zdravotní problémy.
Je farmakologická léčba, tedy hubnutí pomocí léků, správný trend v léčbě obezity?
Hlavně bych chtěl říct, že správný trend je léčit obezitu. Strašně nemám rád ty komentáře typu „proč bychom z našich daní, z našich peněz měli někomu platit léčbu“. Takže v prvé řadě je podle mě jakákoliv léčba správný směr, ale samozřejmě to musí splňovat určitá kritéria, že by to pacientovi nemělo nijak škodit.
Jsou první studie, které jednoznačně prokazují, že to snižuje výskyt infarktů, mrtvic, rozvoj cukrovky a podobně.
Co se týče farmakoterapie, tam se ukazuje nejenom to, že rizika jsou extrémně malá, ale že kromě toho, že pacient zhubne, to přináší ještě celou řadu dalších benefitů. Už jsou první studie, které jednoznačně prokazují, že to snižuje výskyt infarktů, mrtvic, rozvoj cukrovky a podobně. Takže těch důvodů je určitě mnohem více než v uvozovkách jenom zhubnutí.
Čtěte také
Je pravda, že obezita je geneticky daná?
Ukazuje se, že nadpoloviční většina toho, jestli budeme, nebo nebudeme obézní, je dána geneticky. Jsou například studie, které zkoumaly výskyt obezity u adoptovaných dětí. Spousta odbornic a odborníků si myslela, že mnohem důležitější jsou návyky, které si berete z rodiny – jestli sportujete, jestli vám babička připravuje zdravé jídlo.
Genetika bohužel hraje naprosto zásadní roli.
Ale ukázalo se, že i když rodina žije zdravě, je hubená a adoptuje dítě obézních rodičů, tak to dítě s největší pravděpodobností bude zase obézní. Naštěstí to do značné míry platí i opačně, ale toto je jeden z mnoha vědeckých dokladů, které ukazují, že genetika tam bohužel hraje naprosto zásadní roli. A zase jeden z důkazů toho, že obezita je skutečně nemoc.
Může existovat „zdravá obezita“? Proč obezitu nelze vyléčit? A je body mass index zavádějící metrika? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Lékař: Ledvina od živého dárce je daleko kvalitnější. Musíme si být ale jistí, že ho to neohrozí
Jaké jsou nejčastější mýty o transplantacích? V pořadu Host Radiožurnálu odpovídal Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra a přednosta kliniky v IKEM.
-
Bez pohybu hrozí apnoe, starostmi zase nespavost. Dnešní doba je velký stres, říká spánkový lékař
„Nespavost souvisí nejčastěji s nějakým stresem, v osobním životě nebo pracovním. No a dnešní doba, to je jeden velký stres,“ říká Martin Pretl, vedoucí Spánkové poradny.
-
Jídlo dokáže zabít. Chybujeme při jeho skladování, rozmrazování i konzervaci, upozorňuje lékařka
Vystudovala medicínu a složila doktorát z molekulární biologie a genetiky. Laboratoří je ale pro ni i její kuchyně. Její vášní je totiž vaření a psaní knih o jídle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.