Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Říká se, že jsme to, co jíme. Vytváříme si střevní mikroflóru vlastním výběrem stravy, anebo se stravujeme podle chuti a chutí, kterou nám vytváří naše střeva?

Střevní mikrobiota jsou koncipována a daná do značné míry geneticky, protože interakce mezi kolonizací – osídlením trávicí trubice a mikroby je řízena imunitním systémem.

Pochopitelně to také ovlivňuje prostředí, ve kterém se pohybujeme, ale především také dieta. Obě složky jsou řízené jak imunitní reakcí, tak tím, co přijímáme v potravě.

Je pravda, že střevní bakterie ovlivňují i naše nálady?

Je tomu tak. Harmonie trávení a funkce trávicího ústrojí má vliv na naše pocity a naopak. Existuje i opačná osa, kdy se může disharmonie pocitů projevit poruchou funkce trávicího ústrojí.

Čtěte také

Při oznamování diagnózy začíná drama, ve kterém je lékař nejen divákem, ale i hercem, říká hematolog Pavlíček

Do jaké míry ovlivňuje naše vnitřní prostředí pohyb?

Pohyb je pro činnost trávicího ústrojí velmi důležitý, protože při jeho pravidelnosti převažuje systém parasympatikus. To je autoimunitní systém, který řídí fungování našich útrob. Ten druhý je sympatikus, který je určen pro stresové záležitosti.

Při pravidelném pohybu převažuje ten první, čili i funkce trávicího ústrojí dosahuje vyrovnané bilance.

Vzpomněl jsem si na knížku Petra Šabacha Putování mořského koně a našel jsem pasáž: „Věštím záchodové mísy přesně tak jako jiný z kávového lógru.“ Do jaké míry bychom měli věnovat obsahu záchodové mísy pozornost?

Přiměřenou. Nemůže se to přehánět a zabývat se tím, ale na druhou stranu nepravidelná stolice, změna v ní, střídání průjmu a zácpy, přítomnost třeba krve a hlenu ve stolici může také signalizovat přítomnost závažného onemocnění.

Čtěte také

S hemofilií jsem se naučil žít. Teď to vnímám jako svoji superschopnost, usmívá se student Daniel. Chystá se na Mont Blanc

Je pravda, že střevní mikrobiom je pro každého člověka unikátní jako otisk prstu?

Ano, je takové velké tajemství, mystérium, protože se odhaduje, že na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. A to nejsou jenom bakterie, jsou to i nižší houby nebo viry.

Většina mikrobů jsou striktně anaerobní, to znamená, že v přítomnosti kyslíku okamžitě hynou. Třetina je kultivovatelná a dvě třetiny jsou nekultivovatelné, takže my nevíme, jestli jsou to dobré nebo zlé bakterie.

To je právě důvod, proč se o asi 80 procentech ví málo, nebo vůbec nic?  

Imunitní systém organizuje podle stravy složení mikrobiomu, který kolonizuje sliznici trávicího ústrojí. Říká se, že od dvou do tří let věku se vytváří stabilní mikrobiální ekosystém, který se u každého člověka celý život nemění. Je samozřejmě ovlivňován třeba užíváním antibiotik, změnou stravy, cestováním, infekcemi, ale ten základ zůstává stejný.

Jak mohou antibiotika změnit střevní mikrobiom? Proč přibývá autoimunitních onemocnění? A proč nemůže fungovat imunita bez zdravého trávení? Poslechněte si celý rozhovor.