Každý mozek je originál. Léčbu Alzheimerovy nemoci brzy určí biologické ukazatele

Mozky jsou jako architektura v Praze – každá stavba je jiná. Můžeme o některých říct, že jsou třeba gotické, a označit je společným pojmem, ale každý je odlišný. Stejně tak je každý mozek unikátní. Jak mozek stárne, probíhá v něm spousta změn, které se mohou různě odrazit v příznacích nemocí.

Čtěte také

AI může pomoci v boji s Alzheimerovou chorobou. Rychlejší a přesnější diagnostika odhalí i vedlejší účinky léčby

Proto je těžké nemoc přesně diagnostikovat?

Prvotní diagnóza nemocí mozku byla založena především na klinickém pozorování. Člověk dostal diagnózu na základě svých příznaků. V posledních desetiletích se však objevily biologické ukazatele. Snímkování mozku nebo vyšetření krve nám víc a víc nám umožňují měřit biologické aspekty přímo u žijících lidí. To je důležité, protože nechceme léčit jen příznaky, ale také příčiny.

U Alzheimerovy nemoci se často zmiňují proteinové usazeniny, které brzdí mozek. Je to ale opravdu tak jednoduché?

Patologická diagnóza Alzheimerovy nemoci je založená na dvou typech proteinů – amyloidu a tau, které se přeskládají a shlukují. Pod mikroskopem je vidíme až po smrti, když mozek nařežeme na plátky. Realita je ale složitější: v různých částech mozku se může míra těchto změn lišit, což ovlivňuje příznaky. Kromě toho ale můžete mít v mozku třeba cévní poruchy nebo shluky jiných proteinů. Smíšený obraz nemoci je nakonec daleko častější než samotný amyloid a tau, o kterých se píše v učebnicích.

Je pak těžké určit, která příčina skutečně stojí za konkrétními příznaky?

Může to tak být. Pokrok v biologických ukazatelích, zejména ve snímkování mozku, nám trochu poodhrnul oponu. Přesto stále existují slepá místa. Víme o poruchách, které se objevují s věkem, neumíme je ale zatím měřit.

Čtěte také

Jak zpomalit nástup demence? Nejpodstatnější je společenský kontakt, zdůrazňuje Hájková z České alzheimerovské společnosti

Mohou mít tyto nezměřené poruchy význam?

Mohou výrazně přispívat ke chřadnutí mozku. Bez jejich měření ale nemůžeme přesně určit, jak moc.

Jak tato situace ovlivňuje vývoj léků? Je reálné mít jeden lék na Alzheimerovu nemoc?

Ve Spojených státech je schválený lék, který odstraňuje amyloidové usazeniny z mozku. Má určitý účinek, ale nemoc nevyléčí – jen ji zpomalí. Ideální by bylo testovat každého pacienta individuálně a přizpůsobit léčbu jeho specifické kombinaci poruch.

K tomu ale povede dlouhá cesta, jsme teprve na začátku. Když ale zůstaneme u otázky, co by zabralo všem, tak to je prevence – zdravý životní styl, pohyb, kontakt s lidmi a procvičování mozku.

Přesto jsou lidé, kteří tohle všechno dělají, a přece onemocní. Šlo by mozek preventivně vyšetřovat?

Ano, pohyb a zdravý životní styl zpomalí proces, ale nezastaví ho. Podle mého názoru je klíčové měřit biologické ukazatele – to je největší revoluce. Díky nim můžeme provádět přesnější výzkum a nakonec nabídnout léčbu více šitou na míru.