Věra Jourová: Kvalitní veřejná služba něco stojí. Bez jistoty financování nelze zaručit redakční nezávislost

Od srpna loňského roku platí evropské nařízení o svobodě médií známé pod zkratkou EMFA. Byl by návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků, o kterém mluvil Tomio Okamura, v rozporu s tímto nařízením?

Já si dovolím ocitovat, co tam je, a budu stručná. Financování by mělo být přiměřené, udržitelné a předvídatelné, se zdroji odpovídajícími plnění veřejné služby a zaručujícími redakční nezávislost. Zohledněn je i faktor času – financování má být předvídatelné v tom smyslu, že existuje jistota jeho dostatečné výše i pro příští rok a možná i napřesrok. Zákon však nestanovuje žádnou konkrétní lhůtu.

Čtěte také

Jde o zastrašování. Okamurův návrh by znamenal kolaps médií veřejné služby, shodují se generální ředitelé televize a rozhlasu

Příští rok a napřesrok tam uvedeny nejsou?

Nejsou. Přestože jsem byla pod velkým tlakem ze strany šéfů veřejnoprávních médií, abych do zákona prosadila tříleté období, nemohla jsem si dovolit být takto konkrétní, protože by návrh mohl ztroskotat právě na tomto bodě. Podle mého názoru, pokud by se teď seškrtaly peníze takto drastickým způsobem s takto krátkou lhůtou, tak by se navrhovaný zákon mohl dostat do rozporu s evropským nařízením o svobodě médií.

Zmínila jste, že financování má být přiměřené, udržitelné a předvídatelné, a doplním, že zároveň má vycházet z předem stanovených, transparentních a objektivních kritérií. Co si pod těmito pojmy konkrétně představit?

Kdyby byla v pozici ředitelky České televize, znamenalo by to velkou nejistotu – nebylo by možné plnohodnotně plánovat redakční činnost, dokončovat investice ani se spolehnout na dostatek prostředků pro běžný provoz.

Co lze ale považovat za přiměřené, udržitelné a předvídatelné?

Je to poměrně složitá otázka, protože financování má zároveň zaručovat redakční nezávislost i kvalitní veřejnou službu – a ta něco stojí. Poptávka ze strany občanů přitom nepochybně existuje. Smyslem je, aby lidé v každé zemi EU měli přístup ke spolehlivému zpravodajství, které ověřuje fakta, přináší důležité informace a obstojí i v krizových situacích. Právě to je veřejná služba, kterou si občané ve všech členských státech platí. Přiměřenost financování pak znamená zajistit, aby tato služba byla kvalitní, stabilní a dlouhodobě udržitelná, bez výrazných výkyvů.

Čtěte také

Zrušení poplatků povede k destrukci médií veřejné služby, říká Baxa. Musí vyjít s tím, co mají, oponuje Vondráček

Kdo tedy ve výsledku rozhoduje o tom, jak správně vykládat tato ustanovení a která představa o přiměřeném financování je ta správná?

Žijeme v informační džungli, kde jsou lidé vystaveni tlaku z mnoha různých zdrojů. Cílem proto je zajistit, aby měli přístup ke spolehlivým informacím z důvěryhodného zdroje, což s sebou nese určité náklady. Konkrétní výši potřebného financování však nelze jednoduše stanovit – tu nejlépe znají managementy veřejnoprávních médií. Zároveň je ale zřejmé, že určité základní parametry musí být zachovány, aby mohla být veřejná služba kvalitně naplňována.

Pokud vedení České televize a Českého rozhlasu uvádí, že by navrhovaná změna znamenala pokles příjmů až o třetinu, bylo by to podle vás jednoznačně v rozporu s evropským nařízením?

Podle mého osobního názoru ano, a problematická je i překotnost a překvapivost takového rozhodování.

Místopředseda sněmovny z hnutí ANO Patrik Nacher v úterý řekl, že autoři chystané novely teprve vyčíslují dopady různých variant a chtějí, aby výpadek příjmů ČT a ČRo nebyl vyšší při loňské mediální novele. Změnilo by to podle vás situaci?

Jsem ráda, že toto bylo otevřeně řečeno a plánuje se to, protože rychlá rozhodnutí od stolu, bez dat a čísel by mohla vážně narušit chod veřejnoprávních médií v Česku. Ať je u vlády kdokoli, měl by mít zájem, aby veřejnoprávní média fungovala, byla stabilně financovaná a neztrácela na kvalitě.

Čtěte také

iROZHLAS

Návrh změn televizních a rozhlasových poplatků teď koalice nepředloží, není hotový, oznámil Nacher

V některých zemích Evropské unie vidíme trend – a v Česku se k němu blížíme –, že veřejnoprávní média někomu vadí a dochází k politickému zasahování do redakční svobody. Pokud se tedy pan Nacher hodlá tímto zabývat solidně a na základě čísel a dat, s možností diskuse s managementem médií, je to pro mě jako pro občanku pozitivní zpráva.

Pokud by podle pana Nachera výsledkem bylo, že média veřejné služby by měla stejné financování jako před loňským navýšením, myslíte, že by takový stav mohl být považován za přiměřený a udržitelný?

Z nějakého důvodu k navýšení došlo. Myslím, že už několik let jak televize, tak rozhlas upozorňovaly na potřebu vyššího financování, protože se nenavyšovalo 17 let. Všude rostly ceny, a když se podíváme na modely financování v zemích EU, vidíme, že se pracuje s indexací, tedy s průběžným navyšováním plateb veřejnoprávním médiím v návaznosti na inflaci nebo hrubý domácí produkt.

Na druhé straně, pokud opozice při projednávání jasně vyjádřila nesouhlas, a vzhledem k tomu, jak dopadly volby, nelze říct, že by se navrácením částky, kterou mají média veřejné služby, to vlastně předvídatelné být mohlo?

To je tedy ovšem interpretace, kterou si ani neumím představit. Předvídatelné to rozhodně není, zejména pokud jde o časovou osu dopředu – pokud by totiž byl takový zákon schválen velmi rychle a měl okamžitý dopad na cash flow a rozpočet těchto médií, pak by o žádnou předvídatelnost opravdu nešlo.

Jak Evropská komise postupuje, pokud nazná, že se nějaký stát svým zákonem dostal do rozporu s evropským nařízením? Jaké sankce členskému státu hrozí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.