V zahraničí debatují o změnách financování veřejnoprávních médií všichni. Tady je to ve skrytu, kritizuje senátor Smoljak

Předseda SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura oznámil, že vládní poslanci chtějí od poloviny roku částečně zrušit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média. Někteří vládní poslanci ale o návrhu nic nevědí, podrobnosti nezná ani ministr kultury, který má média na starosti. Kdo ví, jaký návrh se chystá? „Každou chvíli slyšíme nějakou protichůdnou informaci,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda senátní komise pro sdělovací prostředky David Smoljak (STAN).

Předseda SPD Tomio Okamura v pondělí po koaliční radě řekl, že vládní koalice chce ve Sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, pro firmy a pro nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Máte ten návrh neformálně k dispozici?

To se přiznám, že nemám.

Čtěte také

Snažil jste se ho mít?

Upřímně řečeno, ani moc ne, protože každou chvíli slyšíme nějakou protichůdnou informaci. Koneckonců s podobným návrhem přišla už před časem kolegyně Vildumetzová v Senátu. My jsme ho dost kategoricky odmítli, protože to byl návrh, který byl v podstatě o likvidaci médií veřejné služby. Tenhle se tomu dost podobá, takže si jsem jistý, že Senát nebude vůči tomuto návrhu vstřícný.

Jaký je záměr?

Návrh zatím nebyl podán, přestože pan předseda Okamura v pondělí avizoval, že se tak stane včera, tak zatím se tak nestalo. Berete to třeba jako náznak toho, že ten návrh vlastně není hotový, že se o něm stále i mezi koaličními poslanci jedná?

My se už od voleb ptáme koaličních poslanců, jaký vlastně záměr s financováním médií veřejné služby mají. Dozvídáme se jenom, že ho chtějí změnit, protože to slíbili svým voličům, ale žádnou konkrétní představu jsme od nich pořád ještě nedostali.

Já registruji, že se k tomu občas trochu blíže vyjádří poslanec Nacher, který má za ANO patrně tuto agendu na starosti, ale nic konkrétního pořád není na stole. A to je ten problém. Často se setkáme s vysvětlením, že se musejí nejdřív dohodnout mezi sebou a pak nám to ukáží, nebo respektive pak to pustí do legislativního procesu.

Čtěte také

Vím, když se bavíme s kolegy z ostatních evropských zemí, jakým způsobem je to speciálně tam, kde třeba měnili způsob financování, upravené. Baví se tam o tom skutečně několik let a baví se o tom všichni: Politici, odborníci, samozřejmě u těch debat od začátku jsou média veřejné služby, čili to probíhá úplně jinak. Tady je to celé pořád někde ve skrytu. Takhle se to nemá dělat.

Poplatky by podle předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamury neplatili lidé nad 75 let, firmy a nezaopatření mladí lidé do 26 let a také osoby se zdravotním postižením. Rozuměl byste tomuto výčtu?

Moc ne, protože poplatky se vztahují vůči domácnostem, takže osvobozovat od toho někoho selektivně příliš nedává smysl. Navíc je trošku absurdní paralelně připravovat změnu financování a ještě měnit stávající systém. Zároveň mi to prostě nedává vůbec žádný smysl.

Je asi logické a každý, kdo pracoval na nějaké manažerské pozici, ví, že se nejdřív stanoví cíl a pak přemýšlí, jakými prostředky k němu dospěje. Tady se rozbíhá několik paralelních procesů a ty mají společné jenom to, že oslabují média veřejné služby a totálně narušují jejich předvídatelnou práci, plánování věcí. Mají uzavřené smlouvy na řadu let dopředu a teď se každý den dozvídají, že ze dne na den se může něco změnit.

To je prostě naprosto šílená situace a já z toho mám čím dál tím větší pocit, že tady jediný společný zájem je média co nejvíc oslabit a jejich funkci co nejvíc marginalizovat. Jinak mi to nedává jiný smysl.

Chaotická debata

Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher z hnutí ANO v úterý řekl, že autoři chystané koaliční novely vyčíslují dopady a že cílem je, aby výpadek příjmů České televize a Českého rozhlasu nebyl vyšší než kolik oběma médiím přidala poslední velká mediální novela. Dokázal byste si za takových okolností představit, že by s tím smysluplně obě média dokázala vyžít?

Vždycky se snažíte rizika, která vás obklopují, minimalizovat a nějak se s nimi vyrovnat. Ale já mám čím dál větší pocit, že tady nejde o žádný plán nějaké cílené transformace médií veřejné služby.

Čtěte také

Ze všech protichůdných postojů a informací, které se k nám dostávají osobně mám jediný obrázek: Že jejich cílem je ta média totálně paralyzovat a zničit. Jinak si neumím představit, proč by ta debata probíhala takhle naprosto chaoticky a bez jakékoliv racionální opory v tom, čeho chceme dosáhnout.

Víte, před časem jsme volili ústavní soudce. Když jsme se bavili o legislativním procesu, shodli se na tom, že základní podmínkou vzniku každého zákona musí být jeho nezbytnost. To znamená, že to děláte z nějakého důvodu, chcete dospět do nějakého stadia a nutně potřebujete udělat nějakou změnu, abyste něčeho dosáhl.

Rozhodně nestačí vysvětlení: „Děláme to, protože jsme to slíbili svým voličům.“ To není žádná reálná matérie, ale čistě politická motivace. Ale jaký to má cíl, čeho chcete dosáhnout v té konkrétní oblasti? To je něco, co tady neustále chybí. A já jsem hrozně zvědav, až se ten zákon objeví, co bude v té důvodové zprávě, protože ta vysvětluje motivaci zákonodárce.

Na to jsem opravdu zvědav a upřímně se přiznám, že už dopředu jsem ohledně toho velmi skeptický.

Čtěte také

Postoj Senátu

Senát už v lednu přijal usnesení, ve kterém se postavil proti rušení poplatků za rozhlas a televizi. Máte nějaké náznaky, že by se v tom vůle senátorů mohla měnit, nebo berete prakticky jako jisté, že pokud by Sněmovna něco v intencích toho, o čem mluvil Tomio Okamura, schválila, Senát by to vetoval?

Myslím si, že atmosféra v Senátu se v tomhle ohledu nezměnila. Není to tak dlouho, co jsme na můj popud přijímali usnesení, které vyzývalo vládu, aby upustila od ničení financování médií veřejné služby, zvlášť když nemá připravený žádný jiný způsob financování, kterým by ho nahradila.

Tohle usnesení získalo v Senátu velkou podporu, takže jsem přesvědčený, že minimálně do voleb se ta atmosféra v Senátu v tomhle ohledu nezmění.

Proč mají firmy platit televizní a rozhlasové poplatky? Nedělají toho veřejnoprávní média moc? A zvažovali by senátoři obrátit se v případě podání návrhu na částečné zrušení koncesionářských poplatků na Ústavní soud? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu. 

autoři: Tomáš Pancíř , kma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.