Krátké vlny spojují svět i bez internetu. Český rozhlas lze díky nim naladit třeba i v Africe

Díky krátkým vlnám, které se odrážejí od ionosféry a umožnují přenos signálu na tisíce kilometrů, mohl Ramanou poslouchat francouzské vysílání i ve svém rodném Beninu. Objevil tak českou kulturu, kterou chtěl jednou poznat na vlastní oči.

Čtěte také

Nejvzdálenější rozhlasový posluchač nás naladil až na Novém Zélandu. Pomohla krátká vlna a ideální podmínky

Kouzlo krátkých vln

„Poslouchali jsme na úplně malých přijímačích, které byly možná stejně staré jako my. Navzdory svému stáří měly vynikající příjem krátkých vln. Bavili jsme se tím, že jsme se dívali na mapu světa, a když jsme poslouchali například Radio Praha, hledali jsme Česko i místo, kde jsme my v Beninu. Díky tomu jsme viděli, jaká vzdálenost nás dělí, a uvědomovali si kouzlo vln... Těžko se popisuje – to musíte zažít, abyste to opravdu pochopili,“ vypráví Ramanou.

Pravidelné krátkovlnné vysílání Českého rozhlasu – tehdy ještě Radiojournalu – do zahraničí v různých jazycích bylo zahájeno v roce 1936. S výjimkou krátké pauzy po sametové revoluci pokračovalo nepřetržitě až do roku 2011, kdy bylo kvůli rozpočtovým škrtům zrušeno. Přesto si vysílání v cizích jazycích vždy udrželo své posluchače – zejména mezi nadšenci do rozhlasových technologií.

Komunita nadšenců zůstává

Jedním z nich je Francouz Guy Le Louet. Právě vysvětluje, na jaké frekvenci poslouchá mezinárodní vysílání japonského rozhlasu ve francouzštině. Guy je radioamatér a člen spolku Radio Club du Perche z okolí Paříže, který sdružuje několik desítek členů z celé Francie. Ti, jak říká předseda spolku Gilles Gautier, takto naslouchají „hlasům světa“ z různých rozhlasových stanic.

„Z technického hlediska nebývá kvalita příjmu vždy ideální. Přesto dostáváme informace, kterým rozumíme. Ale třeba před půl hodinou jsme poslouchali rumunský rozhlas a signál byl perfektní – slyšeli jsme ho stejně dobře jako francouzské stanice na FM pásmu. A tato frekvence japonského rozhlasu je určena pro Afriku. Jsme tady ve střední Francii, takže je docela fajn, že ji dokážeme zachytit,“ říká nadšeně Gilles.

Krátké vlny nekončí

Stejně jako mnoho radioamatérů po celém světě Gilles a Guy litují, že stále více stanic přechází na on-line vysílání. Přesto zůstávají optimisty. Guy Le Louet se domnívá, že krátké vlny, které velké stanice jako Radio France nebo BBC nadále využívají například pro vysílání do Afriky, mají před sebou stále slibnou budoucnost.