Temná hmota, vznik hvězd, nové planety. V chilské poušti roste teleskop, který dohlédne dál do vesmíru

Přes 70 metrů vysoký stříbrný dóm na vrcholu hory Armazones je vidět už z dálky při cestě chilskou pouští. Velmi popisný název Extrémně velký teleskop se běžně zkracuje na ELT.

Kopule je už téměř hotová. „Nejvíce času zabere sestavení primárního zrcadla M1, protože se skládá z přibližně osmi set segmentů,“ říká mechanický inženýr Juan Carlos Palacio.

Největší teleskop na světě

Zrcadlo M1, složené ze šestiúhelníkových dílů, bude mít průměr 39 metrů – s velkým náskokem tak půjde o největší teleskopické zrcadlo na světě. Také další čtyři zrcadla budou ve svých kategoriích největší. Na vrcholu konstrukce se nachází platforma, která se bude otáčet spolu s teleskopem.

Čtěte také

iROZHLAS

Na stavbě největšího teleskopu na světě se podílí i Češi. Umožní hledat planety podobné Zemi

„Jde o hydrostatický nosný systém. Čtyři tisíce tun tak spočívají na vrstvě oleje silné jen desetinu milimetru,“ vysvětluje inženýr Ronald Guzman.

Díky minimálnímu tření by teleskop dokázali bez motoru otočit čtyři lidé. „Tření je velmi nízké, aby bylo možné při pozorování plynule sledovat hvězdu,“ doplňuje Juan Carlos.

Kopule chrání teleskop před větrem. Pomocí trolejových sběračů se otáčí celá konstrukce o hmotnosti 6700 tun. Stejně jako samotný teleskop se i kopule pohybuje po tenké vrstvě oleje, aby žádné vibrace nenarušovaly pozorování.

Zabezpečení proti zemětřesení

V suterénu se nachází soustava betonových a železných nosníků, které chrání stavbu proti zemětřesení. Otřesy o síle šest a více stupňů se v Chile objevují pětkrát až desetkrát ročně.

Čtěte také

Nejvýkonnější pozemské astronomické dalekohledy jsou v ohrožení. Ruší je signály z družic a osvětlení povrchových lomů

„Pružiny chrání teleskop ve vertikálním směru, velké gumové prvky pak horizontálně,“ vysvětluje Juan Carlos. Zároveň ale upozorňuje, že při samotném pozorování musí teleskop pevně stát na podloží. Pružiny a gumy převezmou váhu teleskopu jen tehdy, když senzory zaznamenají silné otřesy.

Systém už byl dokonce dvakrát nechtěně otestován, když někdo do senzorů omylem kopnul.

Největší dalekohled světa by měl evropským astronomům během čtyř let umožnit dohlédnout dál do vesmíru a pozorovat i méně světlé objekty. Díky tomu budou moci hledat malé planety podobné Zemi mimo naši sluneční soustavu a zkoumat další věci.

„Například temnou hmotu, vznik hvězd nebo přesněji změřit rychlost rozpínání vesmíru,“ doplňuje astronom Petr Kabáth. Na vývoji přístrojů pro ELT se budoou podílet i čeští vědci.