Olověné pláty, výstražné sirény a bezpečnostní kontroly. Vítejte na základně v Kábulu

Přes hlavu natahují vesty, dříve to prý bývaly olověné balistické pláty. A Lucie Výborná odhaduje, že je kvůli vestě rázem o nějakých 15 kilo těžší.

„Vesta má záchranný systém. Když zatáhnete za provázek pod bradou, všechno z vás spadne. To je pro případ, že by měl člověk zranění a bylo by třeba se k němu okamžitě dostat,“ popisuje voják, který oba reportéry po základně provází.

Jak houká siréna

Onen „zvýšený bezpečnostní stav na základně“ pozná každý snadno. Ohlásí ho siréna. „Když se dlouze houpe, jde o raketový útok na základnu, když rychle kmitá, jde o útok insidera nebo o komplexní útok,“ vypočítává reportér Tomáš Černý.

Lucie Výborná: Mise Afghánistán. Vojenská základna v Kábulu připomíná stát ve státě

• Upravit
• Smazat

Jak žijí čeští vojáci na misi v Afghánistánu? Co všechno obnáší příprava na patrolu mimo základnu? A nakolik se vojáci přátelí s místními obyvateli? Lucie Výborná a reportér Tomáš Černý se to vydali zjistit. Přímo na vojenskou základnu v Kábulu.

Na základně v Kábulu prý není četnost podobných útoků příliš vysoká. „Jsou tu vzducholodě, ty monitorují oblast okolo,“ ukazuje průvodce. 

I přesto se tu osobní bezpečnost zohledňuje i při ubytování. Kdo bydlí ve starší budově z kovových kontejnerů, ví, jak se při útoku zachovat a kam se ukrýt. Naopak zděné budovy jsou úkrytem samy o sobě.

Ženy mezi pradlenami

I vojenská základna samozřejmě musí myslet na tak prozaické věci, jako je úklid budov. Ten tu bez výjimky zajišťují muži. „Ženský personál z afghánských řad je v prádelně. Ženy se hlásí samy, musí projít prověřením osob. Při každém vstupu na základnu pak procházejí skenerem,“ popisuje průvodce obou reportérů. 

Sociální zařízení je vždy společné, nachází je obvykle uprostřed budovy. A sdílené jsou i zásoby balené pitné vody.