Největší vynález geniálního Tesly ztroskotal kvůli chamtivosti bankéřů

Současná věda dosud neporozuměla všem myšlenkám a nápadům geniálního vynálezce Nikoly Tesly a mnohé se ztratily. Jeho osobnost a život doteď obestírají mnohá tajemství. Jeden z největších mozků lidstva se narodil roku 1856 v Lice – v drsném kraji, který dnes najdeme v Chorvatsku. Ve vesničce Smiljan otevřeli multimediální Teslovu expozici.

Ve zmenšené kopii Teslova transformátoru si lidé na vlastní oči i uši mohou vyzkoušet, že přenos energie na dálku skutečně funguje. Když se zapne transformátor, který generuje příslušnou elektrickou energii, vezmou si návštěvníci do rukou zářivky, které nemají žádný kabel. Zářivky se jim samy rozsvítí. Je to úžasný vynález.

Než Nikola Tesla k experimentům s bezdrátovým přenosem elektřiny dospěl, prošel si cestu plnou dramatických zvratů. Dostalo se mu nejen obdivu a slávy i 15 čestných doktorátů, ale také mnoha ústrků, závisti a nepochopení.

„Přesně před 160 lety se do Smiljanu – tehdy na úplný konec světa – přistěhovala rodina Teslů. V této době byli zdejší muži buď vojáci a chránili hranici rakouské říše proti Turkům, nebo dbali o čistotu duší a víry. Teslův otec Milutin byl to druhé,“ říká Mile Čorak z Teslova památníku.

Zvuky, které expozici provázejí, připomínají Nikolovo dětství. „Jeho otec byl pravoslavným duchovním, takže do sedmi let, co tady rodina žila, malý Tesla slýchal zvony, časté bouřky a deště,“ dozvídám se.

Teslovy úvahy byly zřejmě ovlivněny i jeho dětstvím stráveném v chorvatské přírodě

Dětství v přírodě i psychická nemoc

Tato informace je pro pochopení Teslova génia mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Poměrně drsná krajina poskytovala malému Nikolovi hodně materiálu k přemýšlení. Bouřky jsou tu velmi časté. Zřejmě proto si už tehdy Nikola vybral bezdrátovou elektřinu jako předmět svého pozorování.

Ovlivnila jej i blízkost Plitvických jezer. Tam Nikola pozoroval obrovskou sílu padající vody. Tu využil na Niagarských vodopádech, kde podle jeho projektu postavili vodní elektrárnu. Nebyla to však jen neobyčejná zvídavost, která se v chlapcově hlavě rozvinula do podoby vědeckého myšlení.

Z prvního patra rodného domku nebo z přilehlé stáje, jejíž kopii dnes můžete vidět vedle zděné budovy, malý Nikola skočil s deštníkem. Spadl a rozbil si hlavu. To je možná příčina jeho pozdější epilepsie.

Tesla trpěl obsedantně-kompulzívní poruchou. Nesnášel fyzickou blízkost druhých lidí, nechtěl jim podávat ruku a říkal, že lidských vlasů by se dotknul, jen kdyby mu někdo přiložil pistoli ke spánku. Na druhou stranu už před sto lety předpověděl vznik internetu a věděl, že budeme mít velké problémy s parkováním.

Expozice je multimediální

Multimediální výstava

Některé z Teslových vynálezů se nacházejí přímo v jeho rodném domku. Abychom se k nim dostali, musíme vystoupat na půdu. V místním muzeu je člověk přímo bombardován informacemi ze všech stran – tak jak to zřejmě sám Tesla chtěl.

Expozice je multimediální – jak zvuková, tak světelná. Můžete si tu i sami vyzkoušet Teslovy vynálezy. V každém momentu je vám něco odněkud sdělováno, ať už v psané formě, nebo formou prezentací na videoobrazovkách, nebo také v různých nákresech na podlaze.

Magnetické pole právě uvádí do pohybu kovové vejce, které rotuje uprostřed dřevěné desky. Vidíme před sebou vlastně princip motoru. Vejce představuje rotor. Říká se mu Kolumbovo vejce. Tesla ho totiž poprvé představil na výstavě v roce 1893, která byla věnovaná Kolumbovi.

Spolu se svým průvodcem jsem právě spustil elektromotor, který se v této formě využívá dodnes. Jde o indukční elektromotor.

Tesla a Edison, dva odlišné přístupy

Tesla se v Americe spřátelil s Edisonem. Brzy se však rozešli, a to nejen v názorech na stejnosměrný a střídavý elektrický proud. Zatímco Edison viděl za každým objevem komerční využití, Tesla své vynálezy promýšlel rovnou ve vesmírném kontextu.

Na kontě má kolem 700 objevů. Většinu z nich si nestihl patentovat. Hodně mu jich ukradli. Komentoval to prý slovy: „Nelituji toho, že ukradli mé myšlenky. Je mi líto, že nemají své vlastní.“

Před námi na zdi visí projekt Manhattanu s jeho typickými bloky a očíslovanými ulicemi. Je tu ukázáno, jak by Manhattan vypadal a kolik by na něm svítilo světel, kdyby tam fungoval Edisonův systém. Jde pouze o malou část Manhattanu. Zmáčkneme-li tlačítko „Tesla“, rozsvítí se prakticky celý Manhattan.

Ve Spojených státech si Tesla nechal patentovat 112 vynálezů. Jejich seznam v muzeu Nikoly Tesly také najdete.

Zcestovalý polyglot

Stojíme před modelem turbíny, kterou si Nikola Tesla nechal patentovat v roce 1911. Ačkoliv neměl žádné formálně dokončené vzdělání, dostal 15 čestných doktorátů.

Mimo to byl Tesla i polyglotem. Žil v době Rakousko-Uherska. Automaticky tedy uměl německy, maďarsky, anglicky, samozřejmě chorvatsky a francouzsky. Když působil v Praze, zřejmě mluvil i česky.

Do kruhové mramorové desky jsou tu vytesány názvy měst. Mají společné jedno – Nikola Tesla tam pobýval. Zemřel v USA. Jak vidím, tak pobýval i v Praze nebo ve Štýrském Hradci, v Mariboru, Karlovci, Záhřebu, Budapešti nebo Bělehradě. Byl i na Niagarských vodopádech. Kdybychom se tam odsud vydali, museli bychom urazit 7125 kilometrů.

V mramorové desce jsou vyryta jména měst, kde Tesla žil

K dalším místům pobytu Nikoly Tesly patří Štrasburk a také Colorado Springs. To je nejvzdálenější bod od jeho rodného domku – 8995 kilometrů.

Bezdrátový přenos energie neuspěl

Blázen, nebo génius? Nejspíš obojí. Znalost východních filozofií a mysticismu mu nebránila v ryze praktickém bádání. Jeho zřejmě největší vynález – volný přenos elektřiny po celém světě – ztroskotal na chamtivosti bankéřů.

Nikola Tesla vymyslel přenos energie vzduchem nejprve na vzdálenost několika set metrů. Pak chtěl tuto technologii použít na pokrytí celého světa. Jeho experimenty financoval bankéř John Pierpont Morgan, který se ho jednou zeptal: „Kolik za to lidé budou platit?“ Tesla odpověděl: „Nebudou platit nic, bude to bezplatné.“ Nato pan Morgan jeho projekty přestal financovat.

Fyzik bez formálního vzdělání nakonec v roce 1943 zemřel za záhadných okolností v New Yorku. Kdoví, co všechno vymyslel a komu tím zkřížil plány.

autoři: Martin Dorazín ,
Spustit audio

Související