Nejslavnější spaghetti westerny vznikaly v restauraci. Dával si tu režisér Leone často nášup?

restaurace Checco er Caretiere

Zkoušeli jste někdy jít do restaurace jako do muzea? Checco er Caretiere, tak se jmenuje podivuhodné místo, kde se sice naobědváte i navečeříte, ale kolem sebe vidíte tolik zarámovaných fotografií, že si připadáte spíš jako na výstavě. V této restauraci v římské čtvrti Trastevere, kde si poseděl náš zpravodaj Jan Šmíd, se psala historie. Právě tady vznikaly nejslavnější spaghetti westerny.

Když Ennio Morricone skládal hudbu k filmu Novecento, v české distribuci XX. století, možná měl před očima obrázky ze svého dětství. To strávil v Trastevere, kde se učil hrát na trubku. Jako desetiletý pak zaskakoval v orchestru za svého tátu. A hlavně chodil do biografu. Filmy v té době byly němé a později v nich byla hudba spíše „vycpávková“.

„V Trastevere jsme vyrůstali a chodili do kina. Těch tu bylo hned několik, ale my jsme chodili na dvě představení za sebou do jednoho, které se jmenovalo Esperia,“ vzpomíná Ennio Morricone.

Jedním z jeho spolužáků byl Fillipo Porcelli, který na začátku 60. let převzal vedení restaurace Checco er Carettiere. Druhým byl pak režisér Sergio Leone.

Čtěte také

Tady se setkával Morricone s Leonem

„Tady sedával Sergio Leone a psal scénáře ke svým westernům. Spolu s ním tu často obědval nebo večeřel Ennio Morricone. Můj táta vyprávěl, jak si o těch filmech povídali. Morricone si dělal poznámky. Přímo nad nimi je památná fotka ze základní školy, kam spolu chodili,“ říká Stefanie, dcera Fillipa.

„Hned vedle Felliniho vidíte jeho ženu Giuliettu. A tady je Gina Lollobrigida. Toto je naprosto úžasná fotografie pořízená po natáčení filmu Tenkrát v Americe. Interiéry se natáčely v Cinecittà,“ ukazuje Stefanie.

Jan Šmid a Ennio Morricone

Oběd si nakonec dám u stolu Sergia Leoneho. Na konci života už měl velkou nadváhu a zemřel v 60 letech, tedy poměrně mladý, což pro majitele restaurace zřejmě není nejlepší vizitka. A nebo bylo jídlo tak dobré, že Leone nevěděl, kdy přestat a často vyžadoval nášup.