Nejdelšími hradbami ve východní Evropě se pyšní ruský Smolensk. Pokořil je až Napoleon

21. prosinec 2017
Hradby se dochovaly v úctyhodné délce šesti a půl kilometru

V historii ruských měst vždy hrály důležitou a někdy i klíčovou roli hradby a opevnění. Jedny z nejzachovalejších najdeme v západoruském Smolensku. Dříve obepínaly městskou pevnost v délce šesti a půl kilometru, ale po přestálých válečných konfliktech se z nich zachovala jen zhruba polovina. Hradby tak dodnes vypovídají o slavné i pohnuté minulosti města.

Po smolenské cestě se v dobrých časech vydávali kupci se zbožím a v dobách zlých vojska. Právě před těmi měla město Smolensk chránit mohutná a vysoká opevnění.

Procházím se kolem nich s historikem Děmjanem Valujevem, docentem na katedře historie smolenské státní univerzity. Pod nohama nám vrže čerstvý sníh a před námi je dlouhý podchod, protože hradby se táhnou v délce několika kilometrů.

Čtěte také

Velkolepá stavba

„Stará část Smolenska byla obehnána hradbami na přelomu 16. a 17. století. Postavil je místní rodák Fjodor zvaný Kůň,“ vypráví můj průvodce. „Ze šesti a půl kilometru se dochovala polovina a z 38 věží 18.“

Téměř 40 věží obranných věží, to je i v evropském měřítku nečekaně vysoký počet. Svědčí to o strategickém významu města a pevnosti na řece Dněpr.

Plán na kamenné desce znázorňuje podobu původních hradeb ve Smolensku

„Věže byly rozmístěny tak, aby z nich obránci města mohli vést účinnou palbu. Systém byl založený na tom, že se hranaté věže střídaly s kulatými a střelci pokrývali jak prostranství před hradbami, tak věže a hradby mezi nimi,“ popisuje Děmjan Valujev.

Zakázka s nejvyšší prioritou

Už tehdy ale mysleli i na to, aby opevnění bylo nejen funkční, ale také pěkné. Ilustruje to například bílý pruh z vápence, který nemá žádný obranný význam, ale jak mi můj průvodce vysvětluje, jen symbolicky – coby provaz - obepíná město.

Smolenská pevnost byla ve své době, řečeno dnešními slovy, projektem celostátního významu.

Čtěte také

„Stavitele Fjodora Koně sem poslal sám Boris Godunov. Když hradby začali budovat, zakázali v centrálním Rusku stavět jakékoli zděné stavby, protože všechny odborníky a stavební materiál posílali sem do Smolenska,“ vypráví historik.

Byla to obrovská zakázka, protože pevnostní město mělo chránit západní hranici. Přes Smolensk totiž vedla nejkratší cesta z Polska do Moskvy.

Smolenské opevnění podlehlo až Napoleonovu obléhání

Smolensk dostal na kolena až Napoleon

Cihlové hradby ale nebyly jediným obranným prvkem Smolenska. Děmjan Valujev mi ukazuje hliněný val, který tu stál do vztyčení hradeb. „Původně ho doplňovaly dřevěné fortifikace, ty se potom přestěhovaly na hradby a v době obléhání je – podobně jako dřevěné střechy věží – rozebrali a složili za zdmi, aby je nezachvátil požár,“ vysvětluje.

Nakonec ale ani majestátní smolenské hradby neodolaly náporu nepřítele, jakým byl francouzský císař. „Napoleon vyhodil do vzduchu část hradeb a místní obyvatelé začali cihlové zdi rozebírat, protože je nikdo nehlídal,“ dodává historik ze smolenské univerzity.

Čtěte také

Svůj vojenský význam zdi zcela ztratily během 19. století, kdy se město rozšířilo za hradby. O sto let později pak město Smolensk silně utrpělo za 2. světové války. Poškození bylo tak rozsáhlé, že rekonstrukce hlavní části hradeb skončila teprve před nedávnem.