Nechci se klanět východním mocnostem ani Bruselu, zdůrazňuje Mirek Topolánek

3. leden 2018
Mirek Topolánek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Společnost po pěti letech prezidentování Miloše Zemana je více rozdělená než kdy předtím. Takový je názor dalšího z kandidátů na prezidenta Mirka Topolánka, kterého Radiožurnál sledoval ve druhém dni projektu Hledá se prezident. Jakým způsobem by Topolánek společnost sjednotil?

Jedním z důvodů, proč Topolánek vstoupil do prezidentské kandidatury pozdě, bylo, že v kampani viděl pouze Zemana a antizemany. „Nebyl tam nikdo, kdo by se snažil integrovat rozdělené poloviny české společnosti…,“ vysvětluje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Sám o sobě také říká, že není „vítač“ ani „kývač“. A právě tím odpovídá na obavy různých skupin ve společnosti – nechce nekontrolovanou migraci, nechce změnit zahraniční politiku směrem k východu a klanět se východním mocnostem, přestože to byznysu nic nepřináší.

Nechce také kývat ani v Bruselu, ani silnému premiérovi a silné vládě, pokud bude tvořit místo zákonů paskvily. „Nejsem kývač, nejsem ten člověk, který se jenom veze, nejsem člověk, který jenom přikyvuje, aniž by měl vlastní názor,“ říká.

Téma migrace v Česku podle něj zásadním problémem není, na druhé straně občanství je cenné a nemělo by se s ním plýtvat. Možné je ale podle něj pracovní povolení, povolení k pobytu nebo právu k azylu.


Přijetí eura v této chvíli pokládám za ekonomický nesmysl.Mirek Topolánek

A pokud by se stal prezidentem, tak by podle jeho slov nacházel s Andrejem Babišem řadu shodných názorů v zahraniční politice. Co se týče domácí politiky, tak by se museli naučit koexistovat.

„Nemám obavy z razantního politického přesměrování České republiky, mám trochu obavy z ovládání represivních složek včetně policie, tajných služeb a prokuratury,“ uzavírá s tím, že právě to bude jeden ze směrů, který bude muset sledovat nejenom prezident, ale i média.