NÁVOD: Jak ověřit pravost nebo aktuálnost fotky, kterou někdo sdílí na internetu?
Na sociálních sítích vzrůstá počet fotografií, které ve skutečnosti zobrazují něco jiného, než tvrdí jejich popis. Máme návod, jak si ověřit pravost či aktuálnost fotky sdílené na internetu.
Na internetu se dnes dá najít cokoliv – třeba „zaručené“ fotografie dokazující leccos. Předtím, než po jejich zhlédnutí propadnete panice a touze fotku, kterou vidíte, okamžitě sdílet dál, se radši na chvíli zastavte a zamyslete.
V posledních měsících se na internetu jako lavina například šíří fotografie uprchlíků – ty ovšem často pocházejí úplně z jiného místa a z jiné doby. Pravost fotek, které někdo sdílí na sociálních sítích, si přitom můžete snadno ověřit.
Návod:
1. Vyberte fotku
Uložte fotku do počítače nebo si zkopírujte její adresu (klikněte pravým tlačítkem na fotku a vyberte „Kopírovat adresu obrázku“).
2. Ověřte ji
Pravost i aktuálnost fotky můžete ověřit na stránce images.google.com nebo na tineye.com.
- Na stránce images.google.com klikněte na obrázek fotoaparátu a vyberte, zda chcete obrázek nahrát, nebo zkopírovat jeho adresu ze schránky (stisknutím Ctrl + V).
- Na stránce tineye.com klikněte na ikonku šipky nahoru pro nahrání obrázku nebo vložte adresu odkazu ze schránky (stisknutím Ctrl + V).
Příklad: Následující fotka se na internetu sdílí jako součást alba s názvem Islám přichází zničit Evropu. Ve skutečnosti pochází z italského dokumentárního filmu La Nave Dolce, který pojednává o události z roku 1991, kdy 20 tisíc Albánců připlulo k italským břehům.
Daniel Dočekal: „Někteří lidé chtějí veřejnost záměrně poštvat proti uprchlíkům“
„Většina obrázků, které jsou vydávány za aktuální, děsuplné a ohrožující naše životy, jsou staré třeba i pět deset patnáct let. Některé dokonce pocházejí z filmů a jsou lživě vydávány za aktuální události,“ říká internetový publicista Daniel Dočekal.
Ať už fotky vytržené z kontextu lidé sdílejí záměrně, nebo z pouhé naivity, jedno je jasné – počet takovýchto falešných fotek na sociálních sítích roste. „Je to samozřejmě dáno panikou, kterou často vyvolávají bulvární nebo tabloidní média,“ říká Daniel Dočekal.
„Část lidí, kteří tyto fotky sdílejí, to přitom dělá záměrně. Chtějí totiž veřejnost poštvat proti uprchlíkům nebo obecně proti komukoliv, kdo je cizí,“ upozorňuje. „Existují celé skupiny lidí, kteří se na sdílení obrázků vytržených z kontextu záměrně specializují.“
Podobné „zaručené“ fotky se nemusí týkat pouze uprchlíků, ale i dalších kontroverzních témat, například Ukrajiny a Ruska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
