Zelený čtvrtek nejspíš vznikl omylem. Dodnes se s ním pojí řada zvyků – znáte všechny?

Na Zelený čtvrtek se podle lidové tradice doporučuje konzumovat špenát a jinou zeleninu

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Křesťané si během něj připomínají Ježíšovu poslední večeři a také jeho modlitbu v Getsemanské zahradě a následné zajetí.

„Zelený čtvrtek“ tomuto dni říkáme vlastně náhodou. Název zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag, Zelený čtvrtek.

Ať už je původ názvu Zeleného čtvrtku jakýkoliv, dodnes k tomuto dni patří zelené pokrmy. Na Zelený čtvrtek lidé v minulosti jedli zelené pokrmy jako hrách nebo zelí, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky.

V moderní době na talířích obvykle vítězí špenát. A „zelené“ tradice využívají i některé pivovary, které každoročně připravují zelené pivo.

Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme.
Jaroslav Seifert

Právě na Zelený čtvrtek se také obzvlášť v českém prostředí pekly takzvané jidáše, což je pečivo, které svým tvarem připomíná spletený provaz, na kterém se oběsil proradný Jidáš.

Poslední večeře a odlet zvonů do Říma

Vlastní předvečer Zeleného čtvrtku je připomínkou poslední večeře Páně. Ta se skutečně odehrála ve čtvrtek, který byl 14. nisanu, tedy v den, kdy Židé slavili pesach. Křesťané si připomínají, že právě v tento den Ježíš s učedníky, ještě než ho Jidáš zradil, povečeřel.

Obřad mytí nohou na Zelený čtvrtek ve Strahovském klášteře v Praze

Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek tak je den milosrdenství a obdarovávání.

Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.

Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus (s tímto zvykem se dodnes můžete setkat zejména v oblastech se silnými folklórními tradicemi, např. na Slovácku, Valašsku či Chodsku). Jejich zvuk navíc vyhnal nečisté síly z domů a stavení.

Spustit audio

Související