Velký pátek slaví Češi jako státní svátek už šest let
Velký pátek, jeden z nejvýznamnějších katolických svátků v roce, připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista, jsme jako státní svátek oslavili poprvé v roce 2016. Jaké tradice se k němu pojí?
Čtěte také
O Velkém pátku si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst.
Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské. Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a otevřít by se měla také památná hora Blaník. V minulosti se navíc věřilo, že se voda z horských pramenů v tento den mění na víno.
Velký pátek jako součást velikonočních svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951.
Svátek obchodníků
Velký pátek je v současnosti „velkým dnem“ nejen pro křesťany, ale i pro obchodníky. Právě Velikonoce jsou pro ně hned po Vánocích druhým nejvýznamnějším obdobím v roce. Jejich tržby rostou i dvojnásobně. Na své si přijdou nejen prodejci jídla, ale třeba i květinářství nebo chovatelé slepic.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Materiál už je hotový. Člen STAN Praze navrhuje nákup budovy za 400 milionů, prodává ji jeho kolega
-
Kanye West a adorace Hitlera? Vzrušuje ho jako hybatel dějin, vysvětluje pobouření novinář
-
Rektor Univerzity obrany: Proti balistickým raketám je Česko bezmocné. Věřím, že do 10 let se to změní
-
Život horolezce je vždy na hraně. Do rodinných věcí by se rýpat nemělo, říká Radek Jaroš k úmrtí Kolouchové