Velký pátek slaví Češi jako státní svátek už šest let
Velký pátek, jeden z nejvýznamnějších katolických svátků v roce, připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista, jsme jako státní svátek oslavili poprvé v roce 2016. Jaké tradice se k němu pojí?
Čtěte také
O Velkém pátku si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst.
Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské. Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a otevřít by se měla také památná hora Blaník. V minulosti se navíc věřilo, že se voda z horských pramenů v tento den mění na víno.
Velký pátek jako součást velikonočních svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951.
Svátek obchodníků
Velký pátek je v současnosti „velkým dnem“ nejen pro křesťany, ale i pro obchodníky. Právě Velikonoce jsou pro ně hned po Vánocích druhým nejvýznamnějším obdobím v roce. Jejich tržby rostou i dvojnásobně. Na své si přijdou nejen prodejci jídla, ale třeba i květinářství nebo chovatelé slepic.
Související
-
OTESTUJTE SE: Jak dobře znáte Velikonoce a velikonoční zvyky?
Mazanec, barvení vajíček, beránek, velikonoční nádivka a samozřejmě pomlázka – tak nějak vypadají Velikonoce možná i u vás. Nebo ne?
-
Zelený čtvrtek nejspíš vznikl omylem. Dodnes se s ním pojí řada zvyků – znáte všechny?
Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Křesťané si během něj připomínají Ježíšovu poslední večeři a také jeho modlitbu.
-
Nejen mladost a zdraví, velikonoční pomlázka měla také umlčet klevety. Znáte symboliku Velikonoc?
Navzdory omezením se během Velikonoc dodržuje celá řadu zvyků: barvení vajec, velikonoční pomlázka nebo sváteční menu. Co jednotlivé tradice symbolizují?
