Nejen mladost a zdraví, velikonoční pomlázka měla také umlčet klevety. Znáte symboliku Velikonoc?
Letošní koledování bude ovlivněné protiepidemickými opatřeními: kvůli pandemii koronaviru stále platí nouzový stav, je omezený volný pohyb. Lidé bez závažného důvodu nesmějí překračovat hranici okresu, ve kterém bydlí. Podle vládního doporučení by se měli stýkat jen se členy vlastní domácnosti. Navzdory omezením se během Velikonoc dodržuje celá řadu zvyků: barvení vajec, velikonoční pomlázka nebo sváteční menu. Co jednotlivé tradice symbolizují?
Čtěte také
Mrskání děvčat pomlázkou je česká a slovenská rarita. Dříve se totiž věřilo, že se tím na ženy a dívky přenáší mladost a zdraví proutků, ze kterých je pomlázka upletená. A u vdaných žen mělo vyšupání prý ještě jeden význam – umlčet jejich komandování a klevety.
Červená, nebo žlutá vejce?
S Velikonočním pondělím je spojené taky zdobení kraslic, které koledníci dostávají. Každá barva na vajíčku znamená něco jiného. Veselé barvy mají připomínat probouzení přírody po dlouhé zimě. A jaká je tradiční barva vajíček podle kronik?
„Červená barva měla symbolizovat nejen mučednictví Ježíše Krista, ale také barvu krve, která byla spojená se životem, se vznikem něčeho nového. Kromě červených byla oblíbená ještě žlutá vejce, která měla symbolizovat svět, slunce – opět tedy život,“ vysvětluje Varburga Vavřinová z Národního památkového ústavu.
V některých regionech se zachovala i takzvaná oblévačka – tedy zvyk, podle kterého dívky polévají chlapce vodou, když je přijdou vymrskat pomlázkou až po poledni. „Podle legendy se traduje, že to má připomenout křty prvních křesťanů. Ty probíhaly na veřejnosti poté, co bylo křesťanství uznáno na území Říše římské ve 4. století jako rovnocenné náboženství,“ doplňuje historička.
Na Velikonoční pondělí se kromě koledy připravují taky slavnostní obědy – podává se například pečený králík nebo jehněčí.
Podle vládního nařízení dnes nesmí prodávat nejen velké supermarkety, ale ani menší prodejny s potravinami. Výjimku dnes mají jen lékárny nebo čerpací stanice. Otevřené jsou i obchody v nemocnicích a taky na nádražích a letištích. Policie pak kromě nepřekračování okresů budou hlídat také alkohol u řidičů. Dechové zkoušky budou probíhat po celém Česku.
Související
-
Na Škaredou středu se neškareďte, mohlo by vám to zůstat. Jaké zvyky se s dnešním dnem pojí?
Škaredá, černá, smetná nebo sazometná. Takové přívlastky má středa ve svatém týdnu před Velikonocemi. Věřící si připomínají den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista.
-
Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa. Připomeňte si velikonoční zvyky den po dni
Velikonoce jsou pro většinu lidí předzvěstí jara, i když samozřejmě vědí, že jde o nejdůležitější křesťanský svátek. Pojďme si připomenout pašijový týden den po dni!
-
Průzkum: nejoblíbenějším velikonočním zvykem je zdobení bytu, nejméně oblíbeným je návštěva kostela
„Připravují prostírání, ozdoby, kočičky nosí a podobně. S tím úzce souvisí hned druhá nejčastější činnost, což jsou vycházky do přírody,“ vysvětluje socioložka Medianu Blanka Vančurová.
