Na Škaredou středu se neškareďte, mohlo by vám to zůstat. Jaké zvyky se s dnešním dnem pojí?

Čtěte také

Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa. Připomeňte si velikonoční zvyky den po dni

S předvelikonoční středou se pojí řada přívlastků, například sazometná, černá nebo smetná. V tento den se totiž vymetaly saze nebo popel z komínů. „Mohlo se uklízet nejen v komínech, ale i v celé domácnosti,“ říká vedoucí etnografického oddělení Národního muzea Jan Pohunek.

O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by se totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.

A proč je dnešní středa právě „škaredá“? „Říká se, že v tento den se Jidáš škaredil na Krista. Věděl totiž, že ho prodal za 30 stříbrných,“ vysvětluje etnografka z Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová.

Pečení jidášů a zákaz šití

Jidáše z kváskového těsta|foto:Eva Francová

Na Škaredou středu by se podle tradice nemělo šít, příst, drát peří nebo třeba štípat dříví. Tradičně se v tento den taky začínaly péct sladké jidáše z kynutého těsta. Tvar pečiva podle Pohunka připomíná, že Jidáš nakonec spáchal sebevraždu.

Podobně jako loni budou letošní velikonoční svátky ovlivněné pandemií koronaviru a platnými protiepidemickými opatřeními.

Jak dobře znáte velikonoční zvyky?

Mazanec, barvení vajíček, beránek, velikonoční nádivka a samozřejmě pomlázka – tak nějak vypadají Velikonoce možná i u vás. Velikonoční zvyky vás však můžou také překvapit. Nebo ne? Zkuste se otestovat.