Nadužíváním antibiotik plodíme odolné bakterie. Zabíjejí u nás víc než autonehody, varuje infektolog

9. leden 2022

S těžkými antibakteriálními vahami doporučuje Milan Trojánek lékařům i samotným nemocným šetřit. „Pokud víme, že nás bolí v krku, že máme bakteriální angínu a ta bakterie je citlivá na pecinilin, tak by bylo velkou chybou podat širokospektrální antibiotikum, protože tím ovlivníme střevní mikroflóru,“ upozorňuje pedagog a infektolog pražské Fakultní nemocnice Bulovka na jeden z jejich problémů. Kde se objevují multirezistentní bakterie a co proti nim může společnost dělat?

Rád přednášíte o nadužívání antibiotik, to je vaše parketa. Čím dál častěji se objevují zprávy o rezistenci, tedy odolnosti bakterií vůči podávaným antibiotikům – tohle ještě platí? A jak dlouho ještě to bude platit?

Bohužel platí a bojím se, že to je naše smutná budoucnost, pokud s tím něco neuděláme. Ukazuje se, že běžně se vyskytující bakterie ve společnosti i v nemocnicích získávají tu rezistenci více a více. Bohužel zde není optimistický zvrat k lepšímu a pravdou je, že k tomu významně přispíváme – jak pacienti, tak i my lékaři. Je to jedno z témat, které je v medicíně extrémně důležité.

Čtěte také

Když říkáte „my lékaři“, tak který obor je předepisuje nejčastěji?

Samozřejmě bude hodně záležet na tom, jestli se jedná o předepisování antibiotik u pacientů, kteří jsou v nemocnici, nebo kteří jsou doma a jsou léčení jako ambulantní pacienti. Tam je naprosto zásadní role praktických lékařů. Musím říci, že opravdu řada z nich se vzdělává a snaží se v tom výrazně zlepšovat. Tam některé optimistické trendy už i vidíme.

Co se týká nemocnic, tam je to napříč spektrem a jsou to mnohdy už i ty jiné infekce, které nás tam trápí. Často se mě pacienti ptají, kde vlastně je ta hmatatelná antibiotická rezistence, že ‚já jsem se s tím nesetkal, že by byla nějaká bakterie rezistentní‘ – tak právě je v těch nemocnicích.

Dnes a denně vídáme, že pacient, který nakonec skončí na jednotce intenzivní péče, dostane multirezistentní infekci. A v České republice umírá více lidí na rezistentní infekce než během autonehod. Je to téma, které je velmi, velmi důležité.

Čtěte také

Co s tím?

To hlavní, co začalo fungovat v zahraničí, je celý takový komplexní program, který se nazývá zvláštním slovem antibiotický stewardship. Je to vlastně snaha začít pracovat s antibiotiky správně. Mělo by to začít jak edukací pacientů, aby věděli, že antibiotika nejsou léky na všechno a že bychom si je měli chránit na závažné stavy, ale zároveň i vzděláváním lékařů, případně i auditem předepisování a víceméně takovou velkou intervencí pro to, aby se s těmi antibiotiky zacházelo správně.

Na co tedy antibiotika vůbec nejsou?

V běžné komunitní praxi se často setkáváme s tím, že pacient, který má rýmu, kašel a teplotu, což je s největší pravděpodobností nějaká virová infekce, dostane antibiotika. Právě ty respirační infekce jsou nejčastější příčinou nadužívání antibiotik. Vidíme to ostatně v době covidu, úplně stejně.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...