Naděje v záchytu uhlíku ze vzduchu. Umělé listy mají být stokrát efektivnější než dosavadní systémy
Isaaca Newtona podnítilo k objevu gravitace padající jablko. Podobně jednoduchou inspiraci měl tým vědců z univerzity v americkém Chicagu. Vytvořili totiž nový, velmi efektivní systém na odchytávání oxidu uhličitého, který je založený na tom, jak to funguje v přírodě. Inspirací jim byly obyčejné listy.
Pomoci snížit emise oxidu uhličitého vypouštěné do atmosféry mohou umělé listy. Původní přírodní koncept, kdy se na listu plyn váže na místo vypařované vody, výzkumníci Meenesh Singh a Aditya Prajapati z univerzity v Chicagu po teoretickém rozpracování ještě vylepšili. Jejich listy mají suchou a vlhkou stranu.
Čtěte také
„Na suché straně se zachytává oxid uhličitý ze vzduchu, kde tvoří hydrogenuhličitany. Ty se potom pomocí elektricky nabité membrány dostávají na vlhkou stranu, kde se znovu rozpustí. Vznikne zpět oxid uhličitý, který se už ale v tuto chvíli dá odchytit a použít pak při tvorbě umělého paliva nebo někam uložit,“ popisuje reportér Jakub Lucký.
Přijatelně levný odchyt
Umělé listy mohou najít využití nejen ve spalovacích elektrárnách, ale i v domácnostech. „To je podstatná výhoda proti jiným systémům, které počítají s koncentrovaným oxidem uhličitým. Podle vědců je ten systém dokonce stokrát efektivnější než ty dosavadní a finančně nenáročný, což samozřejmě bude hrát roli při nějakém uvádění do praxe,“ vysvětluje Lucký.
Čtěte také
Zatímco domácí jednotka „listu“ zachytí kolem jednoho kilogramu oxidu za den, v průmyslové výrobě jeho efektivita ještě násobně roste. „V tepelné elektrárně dokážou zachytit až 300 kilogramů za hodinu,“ pokračuje.
„Když nepočítáme cenu zařízení, která prý není velká, tak hlavní problém je zdroj elektřiny pro tu zmiňovanou membránu, která proces urychluje. Na tunu oxidu uhličitého to vychází v přepočtu asi na tři tisíce korun, což je pod doporučenou hranicí, kterou právě pro odchyty oxidu uhličitého vydává třeba americké ministerstvo energetiky,“ uzavírá Lucký.
Související
-
Speciál Radiožurnálu: Za změnu klimatu může člověk. Vysokou uhlíkovou stopu má maso i čokoláda
Jak vážná je hrozba klimatických změn? Co můžeme očekávat v nadcházejících letech a jaké kroky bychom měli podniknout?
-
Zdeněk Nekula: S daty ze senzorů v půdě omezíme hnojení. Snížit chce i uhlíkovou stopu potravin
Kandidátem na ministra zemědělství je Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně se v čele resortu chce zaměřit na moderní a šetrné zemědělství.
-
Uhlíková neutralita v roce 2050? „Česko nemá představu, jak tento cíl naplnit,“ říká Kárníková
„Velcí producenti se musí zapojit a zapojují se. Já vnímám Babišův argument trochu jako alibistický, protože se bavíme o kolektivním podílu na problému,“ říká Kárníková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
