Nabourali jsme. Máme volat policii, nebo ne?

15. leden 2009
Pod kůži

Nedojde-li ke zranění nebo smrti, je-li škoda na vozidle nižší než 100 tisíc korun a nedojde ke škodě na majetku třetí osoby, pak nemusíme k dopravní nehodě volat policii. To nám v řadě případů může ušetřit hodně času. Různí se ale výklady na to, kdo nebo co je třetí osoba. Co vozidla na leasing nebo firemní? Musíme k jejich nehodám volat policii, nebo ne?

Od prvního ledna nemusejí policisté jezdit k nehodám, kde škoda na vozidle nepřesáhne 100 tisíc korun, pokud při ní nebyl nikdo zraněn a nevznikla škoda třetí osobě. Jenže umíme poznat výši škody na autě a co třetí osoba - víme, o koho přesně jde? Opravdu se policistům uvolnily ruce pro další činnost anebo i nadále vyjíždějí ke všem nehodám?

Jsme na pražském dispečinku oddělení dopravních nehod. Nadpraporčík Miloslav Kudláček právě přijal hlášení od svého kolegy z místa nehody, který odhadl výši způsobené škody na 40 tisíc korun. "Mám tady základní informace, co bylo příčinou nehody a jaká tam vznikla přibližně škoda dle odhadu kolegy," uvedl Miloslav Kudláček, který vysílá policistu na Cínoveckou v Praze 8, kde se střetlo nákladní auto s osobním vozem. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění.

S nadpraporčíkem Michalem Souralem jsme nedojeli daleko. S Kongresové ulice pouze k Hlavnímu nádraží, protože během naší cesty se stala úplně jiná událost. Proč jsem tedy nedorazili k nehodě, ke které jsme původně vyrazili? "Účastníci se na místě dohodli a nehoda zřejmě splnila podmínky, kdy to nebylo potřeba hlásit na policii. Oznámení bylo zrušeno" vysvětlil policista.

Mezitím dispečink do policejního vozu vysílačkou oznámil další dopravní nehodu, tentokrát ve Vokáčově ulici. Vyrážíme tedy do Michle. Jenomže než jsme tam dojeli, účastníci oznámení opět zrušili. "Po Novém roce je to velmi častý jev. Většinou to bývá tak, že na místo se dostaví asistenční služba, která účastníkům vysvětlí nové znění zákona, poradí jim, jestli škod dosahuje, nebo nedosahuje 100 tisíc korun a oznámení se zruší," přiblížil současnou situaci policista.

A už jsme na cestě k další dopravní nehodě, nyní do Slivence. Jedná se o poněkud kuriózní situaci, protože řidič escortu narazil do stojícího Citroenu Berlingo, jehož posádka si zašla do restaurace na oběd. "Vyjížděl jsem z hlavní silnice, otočil jsem koly a auto jelo dál," přiblížil příčinu nárazu řidič escortu. Přiznal přitom, že má letní obutí a uznal, že právě to bude příčinou dopravní nehody. "Pochybil jsem," řekl. Způsobenou škodu nedokázal odhadnou, ale domnívá se, že bude vyšší, než kdyby vůz vybavil zimními pneumatikami. "Slyšel jsem, že by se policie volat nemusela, ale vzhledem k tomu, že auto je na leasing a je služební, tak se museli zavolat," dodal řidič.

Vzápětí se od policisty dozvěděl, že bude muset za způsobení dopravní nehody zaplatit pokutu tisíc korun. A jak na nehodu reagoval řidič citroenu, který se k vozu vrátil po dobrém obědě? "Neřekl jsem nic. Auto je služební a firma to má pojištěné," uvedl. V každém případě by ale k nehodě volal policii, protože by si netroufl škodu odhadnout. "V tomto případě je policie nutná, protože vozidlo patří třetí osobě, která v zákoně stále zůstala. I kdyby řidič nechtěl, tak by pojišťovna od nás protokol vyžadovala," vysvětlil policista Michal Soural.

Zdá se tedy, že stále častěji dopravní policisté k dopravní nehodě jen vyjedou, ale už k ní nedojedou, protože mezitím se účastníci dohodli na tom, že si dohodu vyřeší sami mezi sebou s pomocí pojišťovny. Alespoň tak to vypadalo, když jsme činnost nehodářů sledovali.

Někdy je dobré mít svědka

Vydáme se také do pojišťovny, kde se budeme zajímat, jak vnímají leasingová a firemní auta. Mají stejný názor jako policie? A jak řeší nehody, k nimž neexistuje policejní protokol?

Nevoláme-li policii, pak jsme povinni pod hrozbou pokuty sepsat záznam o nehodě. Ten není nijak přesně stanoven. Zákon pouze říká, že musí obsahovat identifikaci místa a času nehody, jejich účastníků a vozidel. Její příčiny, průběh a následky. Doporučován je takzvaný evropský protokol o dopravní nehodě, který lze získat v pojišťovně. Díky němu totiž informace budou kompletní. Vyhotoví se tolik kopií, kolik je účastníků nehody a nezapomeňte si je vzájemně podepsat.

"Hned na místě nehody je vhodné pořídit fotografie. Stačí i z mobilního telefonu. K povinným údajům navíc sdělit i některé nepovinné údaje, například telefonní spojení, popřípadě e-mail pro rychlejší kontakt ze strany likvidátora, který bude škodu řešit," poradil zkušený likvidátor největší české pojišťovny Ondřej Füngerhut.

Není od věci si pro případné spory vzít svědky. "Určitě je to dobré, pokud by byla určitá škoda problémová pro řešení. Tak je dobré svědka nehody dobré mít poznamenaného v kontaktu pro možnost pozdějšího kontaktu," doplnil likvidátor. Účastníci se ale nemusí shodnout na zavinění nehody. To není problém. Je dobré, aby do formuláře vyplnili každý za sebe, jak se domnívá, že k nehodě došlo. Bude pak na posouzení pojišťovny, koho určí za viníka," upřesnil.

Pojišťovny na to totiž mají své vyšetřovatele. "Máme speciální tým, který je schopen vyjet a ohledat místo dopravní nehody. Podle záznamů účastníků pak posoudit, jak k nehodě mohlo dojít. Jsou vybaveni speciálními přístroji, které na místě nehody mohou použít k ohledání stop," poznamenal likvidátor.

V takovém případě ale stejně lze doporučit přivolání policie, které oproti některým návrhům není, a to zdůrazněme, nijak zpoplatněno. "Protokol od policie je pro nás cenným vodítkem při řešení škody. Proto máme i umožněný přístup do databáze policejních relací, ale záleží na každé individuální škodě, jestli je protokol pro její vyřešení nutný, nebo není," doplnil Ondřej Füngerhut.

Častým problémem je pak takzvaná škoda na majetku třetí osoby, především pokud jde o vozidla na leasing a firemní. Na to mají pojišťovny jednoznačný názor. "Vozidlo na leasing, pokud je řízeno se souhlasem vlastníka nebo držitele, není posuzováno jako škoda na majetku třetí osoby. Majetek třetí osoby může být sousedův plot, zaparkované vozidlo anebo je poškozená součást nebo příslušenství pozemní komunikace, značky, svodidla nebo vznikla ekologická škoda a tak dál," vysvětlil. V posledně jmenovaných případech tedy policii přivolat musíme.

Popis nehody by měl být co nejúplnější, vyhneme se komplikacím

U nehod se škodou do 100 tisíc korun a bez zranění nemusíme volat policii a vše vyřídíme prostřednictvím námi sepsaného záznamu o nehodě s pojišťovnou. Policii ale musíme volat i v případě, že dojde ke škodě na majetku třetí osoby. S výjimkou vozidla, jehož řidič má na nehodě účast. A právě v tom má řada lidí zmatek.

Právník Jan Kněžínek vysvětlil, že třetí osobou je každý, kdo nebyl přímo účastníkem dopravní nehody. Za třetí osobu je tak považován i jiný majitel vozidla než je řidič, který má účast na nehodě. Může to být známý, rodinný příslušník, ale jedná se také o stovky a tisíce firemních a leasingových vozidel. "Především kvůli leasingovým vozidlům byla do zákona zakotvena výjimka, kdy se nemusí volat policie v případě, kdy je řidič přímo na místě přítomen. Ale jinak platí, že jakákoliv právnická osoba včetně zaměstnavatele, včetně leasingové společnosti je v tomto případě vždy třetí osobou," uvedl právník.

Objevily se informace, že když například někomu nabouráme plot nebo dům, škoda bude do 100 tisíc korun a zastihneme ho doma, pak to opět můžeme vyřídit mezi sebou. V tomto případě ale Jan Kněžínek namítl, že vycházíme-li striktně ze zákona, musí se policie k takové nehodě přivolat. "Došlo tam ke škodě na majetku třetí osoby. Na druhé straně je ale potřeba zohlednit i soukromoprávní aspekt, to znamená, že dohoda tady asi má přednost. Zákon směřuje spíše k tomu, aby policie ochránila toho, kdo se sám na místě nemůže efektivně bránit," doplnil.

Také doporučil, aby účastníci nehody sepsali záznam se všemi relevantními údaji. "To znamená, že čím úplnější je záznam o dopravní nehodě, tím lépe," řekl s tím, že se tak účastník nehody vyhne pozdějším komplikacím, které by mohly nastat poté, co viník nehody nakonec svou vinu popře.

Benzín nebo plyn v potrubí bereme jako naprostou samozřejmost. Ale zastavení plynovodu z Ruska uprostřed zimy mnohé z nás asi vede k otázce: Jakým způsobem jsou podobná zařízení zabezpečena? Dejme tomu před přírodními katastrofami nebo napadením teroristů. Nalaďte si v pátek 16. ledna Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: pgj , vij , evk , lvb
Spustit audio

Více z pořadu