Na každém kroku se lidé snaží protestovat proti průběhu voleb, říká novinářka o situaci v Bělorusku
Po ohlášení výsledků běloruských prezidentských voleb, ve kterých obhájil svůj mandát Alexandr Lukašenko, se strhly masové protesty, které trvají už tři týdny. „Věc, která mě překvapila asi nejvíc, byla, že se nebojí. Není tam atmosféra strachu, kdy se lidé bojí otevřít pusu,“ říká o tvrdých zákrocích policie proti protestujícím redaktorka Deníku N, která se na konci minulého týdne vrátila z Běloruska, Petra Procházková.
„Nezdá se mi, že by se v Bělorusku nějak radikálně měnila atmosféra. Změna proběhla těsně před tím, než jsem tam přijela. To bylo hned po volbách 9. srpna,“ myslí si novinářka. Zlomem podle ní bylo násilí na protestujících, které bylo dobře zdokumentované a pro Bělorusy to byla taková šoková terapie.
Čtěte také
Od prvních zákroků policistů a těžkooděnců jsou to už tři týdny. Neochabuje vůle protestovat? „Mění se tam energie. Od velkého naštvání se to začíná měnit v takovou hravost. Místo tvrdých protestů se lidé snaží vymýšlet různé happeningy.“
Lidé mají strach o práci i bydlení
Bělorusko je mimo jiné specifické v tom, že asi 70 procent průmyslu vlastní stát. To znamená, že režim Alexandra Lukašenka má páky na to, aby postihoval protestující. „Soukromý sektor sídlí ve státních budovách, takže i na něj je těch pák víc,“ vysvětluje Petra Procházková.
Čtěte také
Nejvíce je to podle ní vidět na stávkovém hnutí. „Původní vize generální stávky se nepodařila uskutečnit. Lidé v podnicích se rozdělili na ty, kteří chtějí stávkovat, a na ty, kteří by rádi, ale bojí se o místo nebo o byt.“
Tahounem celých protestů jsou podle novinářky mladí lidé. „Taková ta střední vrstva. Vzdělaní lidé, kteří cestovali do zahraničí, a potom se přidali zaměstnanci velkých státních podniků.“
Protestující ale mají problémy s organizací, protože běloruský režim občas vypíná internet. „Není tam žádná tribuna, řádné ozvučení a nemá to ani svého lídra, ale přesto se ti lidé dokážou dohodnout.“
Zahraniční novináři akreditaci nedostali
Petra Procházková se svým kolegou fotografem Gabrielem Kuchtou museli do Běloruska odcestovat jako turisté. Sice si několikrát žádali o novinářskou akreditaci, ale pokaždé neúspěšně. „Chtěli jsme jet na volby jako normální novináři. To nám ale nebylo umožněno.“
Čtěte také
„Psali jsme na ministerstvo zahraničí do Minsku, na prezidentskou kancelář a oslovovali jsme i ambasádu. Teprve poté, co jsme vyčerpali všechny možnosti, jsme se rozhodli jet jako turisté,“ popisuje novinářka z Deníku N.
Tímto způsobem se do postsovětské země dostali i jiní zahraniční novináři. „Ne všichni ale úspěšně přežili tu dobu, kterou si plánovali tam být. Jenom za tu dobu, co jsem tam byla já, byli někteří zatčeni a vyhoštěni.“
Související
-
Vládnutí je Lukašenkova droga a smysl života, zaznělo ve Speciálu Radiožurnálu
V běloruském Minsku v neděli protestovalo na 200 tisíc lidí proti prezidentovi Lukašenkovi a připojily se k nim i tisíce lidí v Česku. Jaké mají demonstranti šance uspět?
-
Euforie opadla, upadá ale i důvěra v Lukašenka, tvrdí Bělorus, který dlouhodobě žije v Česku
Jaká je nyní skutečná situace v Bělorusku? „Do Minsku bych odjet mohl. Je už ale otázkou, zda bych se mohl vrátit zpět do České republiky,“ uvažuje Stepan Vashkevich.
-
Prezident Lukašenko ve společnosti ztratil většinu. Volby ale přesto vyhraje, tvrdí analytik
Prezident Alexand Lukašenko, který v Bělorusku vládne už od roku 1994, se bude v neděli ucházet už o svůj šestý mandát. Podaří se mu volby opět vyhrát?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
