Na aplikace s AI se při sběru hub nespoléhejte. Houbař musí umět pojmenovat všechny houby v košíku, upozorňuje mykolog

Čtěte také

„Kde to tleje, tam to žije.“ Čeští mikrobiologové objeví každý rok až dvacet nových hub. Některé mohou mít léčivé účinky

Botanikům stačí jedna sezona na to, aby našli to, co potřebují. Vy to máte jinak. Jakou houbu teď sháníte?

Sháníme pořád marně vícero hub, ale máme jednu houbu, kterou chceme popsat jako novou, jmenuje se hrbolatka. Víme o několika místech v okolí Prahy, kde roste, ale zdá se, že plodnice tvoří jednou za pět až osm let. Letos jsem na všechna místa jezdil a doufal jsem, že ji tam najdu. Přestože houby tam byly, tak tahle houba je asi líná a neroste.

Houby mají někdy zdánlivě vynikající podmínky, ale nerostou. Víte proč?

Nevíme. Měli jsme sezony, které vypadaly opravdu skvěle, bylo napršeno, dobré teploty, a houby skoro vůbec nebyly, alespoň tedy na začátku roku. Těch faktorů je asi hodně, obtížně se to zkoumá.

Proč se houbám říká ekosystémoví inženýři?

Vidíme jen plodnice, ale důležité je, co se děje pod povrchem půdy v lese. Tam houby plní celou řadu různých rolí, rozkládají organický materiál a uvolňují zpátky živiny do oběhu. Potom jsou houby, které atakují horninové prostředí, získávají z něho živiny a dávají je k dispozici svým symbiotickým partnerům, což jsou stromy.

Houby propojují nejenom ekosystém, ale i lidi

Jsou i arbuskulární mykorizní houby, to nejsou ty, které tvoří plodnice, ale žijí v symbióze s ostatními typy bylin. Takže tak trochu propojují ekosystém. A koneckonců houby propojují i lidi, jsou vděčné téma a dá se s nimi zažít spousta pozitivního.

Když neznám houby dobře, tak bych možná některé druhy neměla sbírat?

Člověk, který chodí na houby, tak by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí. Když houbu dáte do košíku, tak byste měla říct, jak se houba jmenuje a proč jste ji do košíku dala. Například barevné hřiby mezi jedlé houby nepatří, takže nepatří ani do košíku, kromě hřibu kováře a hřibu koloděje, což jsou nejběžnější modrající hřiby, které rostou i jinde než v teplomilných oblastech.

Jidášovo ucho na bezu|foto:Ivan Dvořák

Když má biochemik a mykolog v laboratoři houby, co s nimi dělá?

Mykologové, když koukají na plodnice, tak dělají popis, jak houba vypadá. A potom hodně práce se udělá pod mikroskopem, ať už v optickém mikroskopu, kde se studují mikroskopické znaky, hodně třeba výtrusy. Někdy se pracuje se skenovacím elektronovým mikroskopem, kde jsou vidět další struktury.

Největší skok udělala molekulární genetika, takže se sekvenuje DNA, a to je pro mykology velký nástroj. Dává to možnost odhalovat to, co na houbách vidíme, jestli se odráží v genetické informaci.

Co člověk udělá proto, aby dostal houbu, kterou potřebuje?

Čtěte také

Kdy rostou houby? Srážky a teplota jsou alfou a omegou, ale musí to ovlivňovat ještě něco jiného, co neznáme, popisuje mykolog Souček 

V Alpách rostou houby vysoko a jsou lidé, kteří se specializují na vysokohorskou mykologii. Jsou tam houby, které rostou už jen v křovitých zónách nebo v trávnících. Ale já jsem tam potřeboval jeden druh holubinky, která tam roste pod křovitými olšemi. U nás ji nemáme, ale kvůli jedné chemické studii jsme ji potřebovali.

Takže jsem se vydal do Rakouska, ale naplánoval jsem si to špatně, zrovna celý den pršelo. Ráno jsem se obléknul a šel jsem dva tisíce metrů šplhat do křovisek, a ona roste bohužel na těch nejvlhčích místech. Brodil jsem se stroužky a potůčky a snažil jsem se ji v křovinách najít. Povedlo se, ale odstonal jsem to.

Jak moc můžeme věřit tomu, že když si vyfotíme houbu a AI řekne, že ji můžeme sníst?

Nevěřit tomu, že to můžete sníst, možná se můžete zorientovat tím, když vám to nabídne nějaké jméno. Ale u hub je problém v tom, že jsou proměnlivé. Když máte holubinku, která může být fialová, zelená, tak aplikace si s tím poradí hůř než třeba s rostlinou. S aplikacemi máme spíše špatné zkušenosti, může to být vodítko, ale rozhodně ne vodítko k tomu, abyste to snědli.

Jaké jsou největší houbové fámy? Poslechněte si celý rozhovor.