Magazín Experiment: Jak nanoléčiva překonávají rezistenci vůči chemoterapii? A které houby léčí?

Čeští vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny našli způsob, jak obelstít rakovinné buňky a donutit je přijmout chemoterapii. Nový nanosystém dopraví lék přímo do nádoru. Výsledkem je až 25krát silnější účinek léčby – a naděje pro pacienty, u kterých běžná terapie přestala fungovat.

Polymerní vědkyně Alena Braunová má v jedné z laboratoří Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ukrytý docela vzácný poklad. Na první pohled vypadá jako takový červený prášek ve sklenici.

Čtěte také

Magazín Experiment: Komu pomůže nová kombinovaná léčba rakoviny?

„Je to lehké, protože je to dokonale zbavené vody. Jde o lyofilizát, což je látka sušená mrazem,“ ukazuje lékovku obsahující polymerní nanoléčivo, konkrétně 200miligramovou dávku pro jednoho pacienta s nádorovým onemocněním.

A hned vysvětluje, jak funguje: „Můžeme si to představit jako vláček se spoustou vagónků. Některé s sebou můžou vzít cestujícího – ten si nastoupí, ony ho převezou tam, kam potřebujeme, to znamená do nádorové tkáně, a tam zase cestující, v tomto případě léčivo, vystoupí z vagonku ven. A může tam působit a působí jen v tom místě, nenarušuje tu okolní zdravou tkáň, což je jeho výhoda.“

Dvojí efekt

V tom ale spočívá jen první část kouzla. Vědci šli ještě dál a přidali do pomyslného vláčku další trik, který zabrání tomu, aby rakovinná buňka lék okamžitě vyhodila ven.

„Některé nádorové buňky nebo celé nádory si můžou vytvořit vícečetnou lékovou rezistenci, což znamená, že neodpovídají dostatečně na klasickou léčbu protinádorovými léčivy. Dělají to většinou tak, že si vytvoří mechanismy, které umí transportovat léčiva uvnitř buňky ven,“ vysvětluje polymerní chemik Tomáš Etrych.

„Než léčivo začne působit, odstraní ho z buňky pryč a ta je pak rezistentní. My se snažíme najít nosič, který by dokázal nejen dopravit léčivo, ale i zapůsobit na buňku tak, aby léčivo nevyhazovala a nebyla rezistentní.“

A právě to nový nanosystém umí – vezme buňce energii. Oslabí její mitochondrie, jakési buněčné elektrárny, a tím sníží tvorbu energie, která je potřeba na vypuzení léku.

Čtěte také

Lékařovo elektronické oko. Jak umělá inteligence pomáhá při diagnostice rakoviny prostaty?

„Tento systém je unikátní v tom, že samotný nosič má ještě vlastní funkci, není jen dopravní, ale taky funkční součást. Protože sám dokáže do jisté míry překonávat vícečetnou lékovou rezistenci,“ dodává vědec.

Čekání na investora

Testy na myších ukázaly, že díky tomu, že polymerní nosič dopraví léčivo přímo do buňky a zároveň jí brání lék vyhodit, se v nádorových buňkách hromadí až 25krát víc účinné látky než obvykle.

„Systém jsme patentovali, ale samozřejmě se musí najít vhodný investor, vhodná farmaceutická společnost, která se toho ujme a pak provede klinické zkoušky, které jsou velice nákladné a náročné, finančně a časově. Většinou se mluví řádově třeba o deseti letech, kdy musí klinické testování probíhat,“ doplňuje háček na cestě k nasazení nanoléčiva pacientům Tomáš Etrych.

Pokud se na základě klinických testů podaří prokázat, že je systém pro pacienty bezpečný a pomáhá skutečně účinně bojovat proti nádorovému onemocnění, může v budoucnu tato technologie pomoci hlavně nemocným, u kterých běžná chemoterapie selhává.