Muž, který sestavil funkční podmořský stan. Z peněz od maminky, vzpomíná Pavel Gross

24. srpen 2018
Potapěč a vynálezce Pavel Gross

Když mu bylo sedm let, postavil svou první ponorku. Byl vyrobená z kůry a slepil ji lepidlem na kolo. Dnes je Pavel Gross uznávaným konstruktérem ponorek a dýchacích přístrojů – zřejmě jako jediný Čech na světě. „Mé tajné přání vždy byl stav beztíže. Právě kvůli pocitu, kdy se vznášíte ve vodě, se všichni potápíme,“ přiznává v rozhovoru s Lucií Výbornou.

„Nechtěl jsem myslet na nic jiného. Chtěl jsem bydlet pod vodou.“ S těmito slovy Pavel Gross vzpomíná na rok 1962, který pro něj znamenal zásadní životní zlom. Právě tehdy díky National Geographic objevil Edwina Linka, muže, který jako první experimentoval s vytvářením podmořského bydlení.

„Poté jsem asi dva roky konstruoval vlastní podmořský příbytek. Šlo o mnohatunové záležitosti, které potřebovaly jeřáby, dekompresní komory a podobně… a já si řekl: To přece musím postavit z peněz, které mi dá maminka, ne?“

Pavel Gross v rozhovoru s Lucií Výbornou

A tak Pavel Gross začal svou neuvěřitelnou podmořskou cestu. Jako vysokoškolský student si postavit „podmořský“ stan. A když se o tom dozvěděli jeho podmořství kolegové, slovo dalo slovo – a z Pavla Grosse se v Dalmácii stal experimentální potápěč. Samozřejmě na vlastní riziko.

„Dokonce jsem si vyrobil vlastní dekompresní tabulky, napsal jsem si předpis, jak výstup přežiju. Až po letech jsem zjistil, že to bylo špatně,“ směje se.

Matrace, telefon a EKG

A jak jeho podmořský stan vypadal? V mnoha ohledech se od toho klasického vlastně nelišil: Pavel Gross v něm měl nafukovací matraci, spací pytel, osvětlení i telefon. „Kromě toho mě lékaři sledovali prostřednictvím EKG,“ popisuje.

V podmořském stanu s vnitřním obsahem 1300 litrů Pavel Gross strávil šest metrů pod hladinou Jadranu tři dny. Stan Xenie pak byl vylepšován, jeho další vývoj však ukončila okupace vojsky Varšavské smlouvy a konstruktérova emigrace z Československa.

Mimochodem, pionýrské pokusy Pavla Grosse nebyly pouhou „klukovskou zábavou“. V mnoha ohledech totiž ovlivnily i vědce, kteří zkoumají podmořské prostředí, a využívají se i při údržbě ropných zařízení.