Muž, který dostal signál přes moře. Před 120 lety položil Marconi základy bezdrátového vysílání
23. ledna 1901 se člověku poprvé v historii podařilo poslat telegrafní signál vzduchem na dlouhou vzdálenost. A nejen poslat, ale i zachytit. Za úspěšným pokusem stál italský vynálezce a podnikatel Guglielmo Marconi, který na jihu Anglie úspěšně zachytil signál z vysílače umístěného skoro 300 kilometrů daleko.
Bylo půl páté odpoledne, když signál z vysílače na ostrově Wight rozkmital kladívko přijímače na jižním mysu poloostrova Cornwall. Tímto experimentem Marconi dokázal nejen to, že může poslat signál na velkou vzdálenost, ale že ho dokáže vyslat dokonce i do míst za horizontem. To někteří vědci tehdy považovali za zhola nemožné.
Marconi ale nebyl první, kdo zkoušel vysílat bezdrátově na delší vzdálenosti. „Svou práci založil na objevech předchůdců. Vycházel zejména z objevu Heinricha Hertze, objevitele elektromagnetických vln, a také ze svých současníků Popova a Tesly,“ vysvětluje docent Stanislav Vítek z katedry radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT.
„Byl ale vynikající inženýr a jejich objevy dokázal posunout. Jako jednoho z prvních ho napadlo dát anténu i na přijímač. Zároveň se mu podařilo zkrátit délku vlny, dosáhl tak větších vzdáleností.“
Léta pokusů i neúspěchů
Marconiho fascinovala myšlenka bezdrátového vysílání už od jinošských, dnes bychom řekli teenagerských let. Ve 20 letech už experimentoval v laboratoři, kterou si postavil na půdě svého domu v italském Pontecchiu. I on si ale prošel slepými uličkami bádání, než přišel na něco zcela nového.
„Dá se říct, že to bylo dlážděno léty neúspěchů, kdy se pokoušel zlepšovat různé části vysílacího řetězce. Významnou měrou přispěl ke zdokonalení detektoru, byla to opravdu léta různých experimentů.“
Záchrana Titaniku
Po úspěšném pokusu s bezdrátovým přenosem signálu na jižním pobřeží Anglie se Marconimu o něco později, v prosinci 1901, podařil i první transatlantický přenos. Signál překonal vzdálenost z Anglie na ostrov Newfoundland na druhé straně Atlantického oceánu – tedy vzdálenost 3500 kilometrů.
Marconiho objev velmi pomohl při záchraně části pasažérů z potopeného Titaniku na jaře 1912. Volání o pomoc, které vysílal radista z Titaniku, zachytila loď Carpathia a pasažéry, kteří katastrofu přežili, zachránila.
Čtěte také
Guglielmo Marconi také k přispěl k rozvoji rozhlasového vysílání. V roce 1931 vybudoval a spustil pro papeže Pia XI. Radio Vatikán. Od teček a čárek se tak přesunul k přenosu lidského hlasu. „Lidé se chtěli bavit, chtěli poslouchat přenosy z oper nebo rozhlasových her,“ připomíná Stanislav Vítek.
Jeden z největších objevitelů 20. století
Podle docenta Stanislava Vítka z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického byl Guglielmo Marconi velkým mužem moderní vědy. „Svým umem, pílí a inženýrským nadšením dokázal posunout obor o míle daleko. Byl rozhodně jedním z největších objevitelů 20. století,“ nepochybuje.
Po Guglielmu Marconim se jmenuje řada budov a ulic, zvláště v Americe. V Bologni, kde se narodil, je po něm pojmenované letiště. Jeho jméno nese i jeden asteroid a měsíční kráter. Ten ale není vidět – je na odvrácené straně Měsíce.
Související
-
Tři tečky, tři čárky, tři tečky. Před 20 lety Morseova abeceda symbolicky naposledy vyťukala SOS
Zavedení SOS (nejčastěji spojovaného s prosbou Save Our Souls – Zachraňte naše duše) se projednávalo až do června 1908, kdy ho schválily státy účastnící se námořní dopravy.
