Mladí lidé nejsou k politice lhostejní, naopak. Je třeba tomu jít naproti, vyzývá prezident Pavel

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vám, předpokládám, představil to, co chce vláda zítra prezentovat. Jaký jste z toho měl pocit?

Za prvé jsem uvítal, že ministr financí mě s tím přišel seznámit dříve, než to vláda ohlásí, za druhé vítám to, že se vláda blíží k finální shodě nad balíčkem, který chce zítra představit. A vítám i to, že balíček jako celek směřuje k větší rozpočtové odpovědnosti, ke snižování deficitu při zachování možnosti růstu ekonomiky a taky s akcentem na to, aby tím nebyli postiženi ti, kteří už dnes mají problémy s existencí.

Čtěte také

V kanceláři prezidenta bych chtěla změnit především mezilidské vztahy. Noví lidé budou představovat svěží vítr, říká nová kancléřka

Bylo něco, co by vás v souvislosti přebírání prezidentské kancelíře „rozpálilo doběla“?

Já se nenechám tak úplně často rozpalovat doběla, ale jsou věci, které na první pohled působí dost absurdně. Třeba to, že prezidentská kancelář by se měla věnovat na prvním místě vnitřní politice, zahraniční politice a komunikaci. A zrovna v těchto třech oblastech kancelář prezidenta byla extrémně poddimenzovaná.

Jen když uvážím, že bych měl být v kontaktu se Senátem, Poslaneckou sněmovnou, s kraji, zastupitelstvi nebo alespoň zástupci Svazu měst a obcí, s občanskou společností... na to už potřebujete mít někoho, kdo ten styk bude zprostředkovávat, kdo bude přirpavovat cesty. A ve staré kanceláři byli na tuto oblast kromě ředitele odboru dva lidé. Na jednu stranu vnímám snahu o úspornost, ale v tomto případě už to bylo výrazné omezení výkonu prezidentské funkce.

Miloš Zeman, i s ohledem na zdravotní stav, vykonával poslední dva roky svou funkci z Lánského zámku, takže kancelář působila trochu improvizovaně. Ale přeci jenom jsme některé funkce museli obnovit, revitalizovat, aby prezident vůbec pravomoce v těchto oblastech mohl vykonávat.

Toto léto bude na Ukrajině opravdu horké. Obě strany se budou snažit dosáhnout svých cílů.

„Jednání o zastavení bojů a o míru mezi Ukrajinou a Ruskem nejsou nyní možná, obě země totiž věří, že dokáží ve válce vyhrát,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres pro deník El País. Kdy zpravidla začíná čas na mírové rozhovory?

Kdy ani jedna strana není schopná dosáhnout pokroku. Mohlo by se zdát, že ten stav už nastal teď, protože vidíme, že fronta se nijak významně nehýbá už měsíce. Ale ono to bylo do značné míry tím, jaké byly klimatické podmínky, ale také tím, že se obě strany připravují, nabírají dech a sílu na nějaký rozhodující krok.

Čtěte také

Generál Řehka: Nelze vyloučit konflikt mezi Ruskem a NATO. Pokud slovo mobilizace vyvolává paniku, je něco špatně

Ukrajina sbírá síly k protiofenzivě, Rusko velice intenzivně buduje obranné linie k tomu, aby udrželo okupovaná území, takže se dá očekávat, že toto léto bude opravdu horké. Protože obě strany se budou snažit dosáhnout svých cílů. 

Prosazujete, aby přístupové rozhovory s Ukrajinou o vstupu do Evropské unie začaly co nejdřív, do konce tohoto roku. Co tomu brání? Je to ohled dalších unijních států na státy, které vedou přístupové rozhovory už několik let a Ukrajina by v této situaci „oběhla blok“?

Faktorů je hodně. Ukrajina není malá země, a z tohoto pohledu je u mnoha členských zemí Evropské unie na místě obava o ochranu jejich trhů. Viděli jsme teď, jakou vlnu pozdvižení zdvihl export zemědělských produktů z Ukrajiny, především obilí. Ten byl ale do značné míry způsoben tím, že se obešla pravidla, která pro ten export byla nastavena, a to nejen ze strany Ukrajiny, ale bohužel i ze strany členských zemí Unie.

Ukrajina si podle mého názoru bezpochyby zaslouží, aby se v jakémkoli časovém horizontu stala členem Evropské unie. Jestli ten proces bude jakýmkoli způsobem zkrácen... Já si to nemyslím, protože tak jako každý jiný aspirantský stát bude Ukrajina muset splnit podmínky, sladit veškerou svoji legislativu s Evropskou unií a bude muset být vyřešena celá řada problémů.

Na druhou stranu to ale nebrání tomu, aby ten proces opravdu začal už na konci tohoto roku. Minimálně proto, že to bude významný signál pro Ukrajinu, že s ní počítáme. Budeme-li považovat Evropskou unii a případně NATO za zónu stability a spolupráce, ve které spolu státy neválčí, ale jednají, měli bychom mít zájem o rozšíření o Ukrajinu.

Čtěte také

Vstup do EU podporuje 90 procent Ukrajinců. Musíme ale provést hodně reforem, říká ukrajinský diplomat Perebyjnis

V březnu jste zveřejnil Plán konkrétních cílů pro prvních 100 dní ve funkci. Kromě jiného oznamujete: „Připravím komunikační strategii zaměřenou na mladou generaci s cílem prohlubovat její zájem o politiku a naléhavá společenská témata.“ Myslíte si, že prezidentova komunikační strategie může přivést mladé lidi k zájmu o politiku?

Myslím si, že už se tomu tak stalo. Zdaleka ne jen mým přičiněním, ale i přičiněním Danuše Nerudové, která svoji kampaň hodně stavěla na podpoře mladých lidí.

Myslím, že je to celkem přirozené, že se zajímám o to, jak mladí lidé nahlíží na politiku a na to, co se kolem nich děje, protože je známou věcí, že to nejhorší, co by nás mohlo potkat, je, aby mladí lidé byli lhostejní k tomu, co se kolem nich děje.

Nabyl jsem dojmu, že mladí lidé vůbec nejsou lhostejní, naopak, že se velice živě zajímají, a tomu zájmu je třeba jít naproti tím, že jim budou někdy poměrně nezáživná témata a argumenty komunikovány způsobem, který jejich pozornost přitáhne. A to je i mojí snahou.

Proč západní spojenci váhají s darem stíhaček F16 ukrajinským vojákům? A co nosí prezident ve svém kufříku? Poslechněte si celý rozhovor.