Mišpule a fíky přečkaly ve Znojmě staletí
Každý den se vrhá s krumpáčem na zmrzlou zem, vyhrabává kameny a pak se s nimi plahočí do prudkého svahu. Tak tráví celé dny mladý muž Patrik, který nad přehradou v Hradišti ve Znojmě buduje rozsáhlou síť kamenných teras. Mezi nimi nechává staré stromy, na které zase nadšeně hledí lidé ze správy Národního parku Podyjí. Tyto stromy totiž patří mezi staré odrůdy a ochranáři chtějí jejich vlastnosti a sílu zachovat pro další pokolení.
Ze svahu se ozývá lopata, která naráží do tuhé hlíny plné kamení a nad terasou se objevuje Patrikova hlava v brýlích. Zaměstnává ho majitel pozemku, který chce mít terasu ve svahu čtyřicet pět stupňů jak za starých časů. „Tak jak to vypadalo za Křížovníků kdysi ve středověku. Kaskáda na kaskádu terasa na terasu,“ přibližuje Patrik.
Ve svahu rostou dva fíkovníky, mišpule, švestky, jabloně a hrušně. Jsou to staré odrůdy, které se už dnes nepěstují, ale botanička národního parku Lenka Reiterová je považuje za významné z historického hlediska a také užitečné pro další šlechtění.
Podle botaničky se staré odrůdy zachovaly v okolí Znojma díky staleté tradici pěstování a paradoxně také kvůli ostnatému drátu za komunismu. „Velká část sadů je kolem opuštěných mlýnů u Dyje, kde bylo hraniční pásmo,“ vysvětluje botanička.
Udýchaný Patrik s krumpáčem v ruce působí ve svahu jako bytost ze starých časů. Zvlášť když se daleko za ním tyčí silueta znojemského zámku a pod terasami svítí zamrzlá přehrada. „O staré odrůdy už nikdo jiný takhle nepečuje,“ říká spokojeně botanička. „Hlavně to dělá postaru rukama, na sucho skládané zídky bez malty. Přesně jako dřív. A tady v té krajině to vypadá moc hezky,“ dodává.
Zobrazit ovocný sady u znojemského Hradiště na větší mapě
