Miroslav Bárta

Dopolední Radiožurnál v pondělí navštívil egyptolog Miroslav Bárta, který se nedávno účastnil expedice českých vědců do egyptské Západní pouště. Výprava se vrátila bohatší nejen o zkušenosti, ale především o nová zjištění. Odkud se například objevili plavci v poušti? I na tuto otázku má nyní česká egyptologie odpověď. V úterý 6. ledna bude hostem ředitelka Amnesty International ČR Dáša van der Horst.

Staré obchodní stezky a dosud nezmapované oblasti se skalním uměním - to byly hlavní cíle expedice českých vědců do egyptské Západní pouště. Expedice, kterou vedl právě Václav Bárta, měla kromě něj dalších osm členů. Co českého egyptologa při cestě nejvíc překvapilo? "Hlavně to, že jsme se navzájem nezabili," odpovídá Václav Bárta s nadsázkou. "Tým měl ambiciózní cíle a já jsem trochu zariskoval při jeho sestavování, jelikož každý ze členů představoval velkou osobnost a devět individualit vedle sebe často nedělá dobrotu."

A přinesla expedice nějaké nové poznatky? Zcela čerstvé je například zjištění, že mytologické kresby v jeskyních Wádí Súra qadím se v identickém provedení objevují i o tři tisíce let později - a to v údolí Nilu. Václav Bárta v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že vyspělá staroegyptská civilizace má své kořeny právě v Západní poušti.

Výprava ve Wádí Súra qadím navštívila i Jeskyni plavců, známou například ze snímku Anglický pacient. V jakém ji našla stavu? "Pokud by ji někdo z posluchačů chtěl vidět na vlastní oči, radil bych mu, aby si pospíšil," poznamenává výmluvně profesor Bárta. "Jeskyně začala od 70. let přitahovat turisty, kteří - aby si pořídili lepší fotografie - jeskynní malby, provedené červeným pigmentem, navlhčovali. Malby jsou tak ve velice špatném stavu."

Právě s Jeskyní plavců souvisí i další zjištění českých vědců. Ti totiž rozluštili hádanku, kde se vzali plavci v Západní poušti. Jeskynní malby podle Václava Bárty a jeho kolegů nemají zobrazovat plavce, ale mrtvá těla ležící na zádech. "Zapadá to i do celkového kontextu té doby," vysvětluje Václav Bárta. "Poušť vysychala a jednotlivé kmeny zjistily, že je málo vody, málo zvířat, málo pastvy, málo stromů. Takže předtím, než byly donuceny odtáhnout do Egypta, musely bojovat o životní prostor."

Lucie Výborná se mezi desátou a jedenáctou hodinou zajímala například i to, jak vypadá cestování s beduíny, zda může být objevování starých civilizací nebezpečné a kolik jsou sběratelé starožitností ochotni vynaložit peněz za staroegyptské artefakty.

Záznam celého rozhovoru s Miroslavem Bártou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: als
Spustit audio